3. Antická filosofie a myšlení

3. Antická filosofie a myšlení

Démokritos; elejská škola; Pýthagorás; sofisté; Sókratés; Platón; Aristotelés; helénismus

Pythágoras ze Samu (??? 580-500 př. n. l. ???)

• Jako první se nazval filosofem

• Založil školu v řeckých osadách (dnešní Itálie a Sicilie)

• Princip kosmu (řád celku) je v čísle

• Každé z čísel 1-10 má zvláštní moc (10 je dokonalost)

• Číslo nevyjadřuje pouze počet nebo rozměr věci ale i kvalitu

• Celek světa je kosmem (řádem), který je výsledek harmonických poměrů vyjádřených čísly

• Důkazem je hudba => objevil číselné vztahy za souzvukem tónů

• Lidská duše je nesmrtelná => převtěluje se => cílem je ji vysvobodit z koloběhu znovuzrození

Pythagorejci

• Pokračují v Pythagorově filosofii

• Zkoumají svět na základě čísla, které je principem jsoucího

• Společnou vlastností všch jevů je jejich počitatelnost

• Učení o převtělování duše

• Osvobodí se dodržováním přísných zásad uzavřeného učení

• Znaky uzavřeného bratrstva, složité přijetí

• Násilně rozehnáno, protože se chtěli zapojit do politiky

Elejská škola (6. – 5. stol. Př. n. l.)

• Založeno v městě Elea

• Pokazují na vztah mezi pravým poznáním (Epistéme = výsledek práce rozumu) a pouhým zdáním (Doxa = výsledek klamu smyslů)

Parmenides z Eleje (??? 540-480 př. n. l. ???)

• Autor první koncepce elejského myšlení

• Upustil od smyslového poznání

• Připoutává člověka k přírodě, ta podléhá změnám – může být i nebýt

• Skutečným světem je jediné bytí

• Vlastnosti, které plynou z jeho existence – je jediným, neměnným, nedělitelným a stejnorodým

• Monismus – všechny věci jsou odvoditelné od jednoho principu

• Vedle jsoucího není nejsoucí

Zenon z Eleje (??? 490-430 př. n. l. )

• Dovršil elejské učení

• Dokazuje pravdivost Parmenidova tvrzení o existenci jediného bytí a neexistenci pohybu a prostoru

Démokritos (?460-370 př. n. l.)

• Představitel atomismu (navazují na mladší fyziky, problém pohybu-klidu, bytí-nebytí)

• Pocházel z Abdér, hodně cestoval a studoval

• Svět je jednota atomů (jsoucna) a prázdna (nejsoucna)

• Atomy (nedělitelné konečné částice bytí) se v něm pohybují po předurčených drahách

• Vzájemným spojováním atomů vznikají jednotlivé věci i duše (směs prázdna a atomů)

• Atomy se liší tvarem, velikostí a místem, jsou neměné a nezničitelné, jejich spojení je vždy jen dočasné

• Uznává existenci těchto vlastností: těžké, lehké, měkké, tvrdé (těžká tělesa obsahují hodně atomů ap.)

Sofisté

• Antropologický obrat => zájem filosofie k lidským záležitostem

• Profesionální učitelé moudrosti – Protagoras, Gorigas

• Učili (za peníze) myslet, mluvit a jednat => dokonalá příprava na politickou kariéru

• V období rozvoje athénské demokracie (5. stol. př. n. l.)

• Gnozeologický relativismus = není možné dosáhnot trvale platného poznání