4. jedinec a jeho sociální interakce

Sociální instituce – ustálený způsob jednání sloužící k uspokojení našich potřeb

- např. rodina (způsob jakým se společnost reprodukuje, vychovává nové jedince), škola (způsob vzdělávání), policie, soudy (způsob zachovávání pořádku), politické instituce – demokracie, stát (zajišťují organizaci spol. základní pravidla (právo)), ekonomické instituce – trh, práce (zajišťují obživu, distribuci zboží..), náboženské instituce (předkládají odpovědi na zákl. etické, filosofické otázky)..

- definují, co je správné a reagují na naše chování (sociální kontrola)

- „návod“ jak dělat určité činnosti

- společně se společností se vyvíjejí a proměňují (rodina, stát..)

- funkce – latentní (skrytá) – nezamýšlené důsledky

- manifestní (zjevná) – odpovídá původnímu záměru

- např. automobilová doprava – její zjevnou funkcí je rychlá doprava osob, ale její latentní funkcí je zároveň znečišťování ovzduší

- sociální kontrola – slouží k zajištění fungování společnosti

- normy které stanovují, co je dobré a co špatné

- mění se s časem a nejsou univerzální (v různých státech a kulturách platí různé normy)

- vnitřní – zvnitřníme si normu společnosti a řídíme se jí, i když nás k tomu nikdo nenutí (tzv. nás k tomu nutí svědomí) – např. pravidla stolování, to že se nekrade

- vnější – slouží k udržení chování lidí v udržitelných mezích

- např. výchova dětí rodičů, žáků učitelem..

- při překročení hranic dochází k trestu - posměch nebo opovržení ostatních – neformální, nebo pokuta, či trest u soudu – formální

- existují také negativní formy soc. kontroly – slouží často v totalitních, nedemokratických režimech k udržení vládců u moci (šmírování, udavačství, násilné nucení k politickým názorům..)

- prostředky

- právo – státem daný systém kodifikovaných norem platných na území daného státu – jeho dodržování vynucuje stát

- sankce jsou vždy formální

- morálka – systém norem sdílených společností, které hodnotí lidské jednání z hlediska dobra a zla

- nejsou jasně definovány, neformální sankce

- obyčeje, pravidla slušného chování..

- člověk musí jednat morálně – dodržovat morální principy, aby mohl být součástí společnosti

- některé situace působí jako tlumiče morálky, dovolí nám jednat nemorálně (např. v davu - dochází zde k odosobnění, k pocitu anonymity)

- morálkou se zabývá etika (filosofická disciplína)

- autonomní morálka – mravní principy, které si člověk vytváří sám

- heteronomní morálka – mravní principy, které udává nějaká jiná autorita

- veřejné mínění – co si o nás myslí ostatní