6) Studium společnosti

- přecenil společnost na úkor jedince

- ANOMIE – stav, kdy přestávají platit pravidla, hodnoty, normy (přechodný stav mezi společnostmi)

– anomická sebevražda

Max Weber (1864 – 1920)

- otázky demokracie, politiky, náboženství, byrokracie a politické moci...

- srovnával křesťanství a východní náboženství (hinduismus, buddhismus)

- vnější svět není důležitý, důležité jsou vnitřní hodnoty

- křesťanství je příčina velkého průmyslového rozmachu a podnikavosti

Georg Simmel (1858 – 1918)

- předvídal vývojové tendence současnosti (např.: městský způsob života, role peněz, masové umění)

Vilfredo Pareto (1848-1923)

- italský ekonom, politolog

- elita společnosti si musí udržet vedoucí postavení, jinak bude vytlačena nižšími vrstvami

- elita vede společnost kupředu (protiklad pasivní většiny)

4) Období velkých výzkumů

- od 20. let 20. století

- přechod od teorie k praxi => první velké soc. výzkumy v USA

- empirické výzkumy = vycházející ze zkušenosti, z praxe, výzkum problémů (nezaměstnanost, trestná činnost...)

5) Současná sociologie

- od 60/70 let

- výzkumy se posunuly od velkých neosobních výzkumů k výzkumům jedince (jak konkrétní lidé vnímají svět)

6) Sociologie u nás

- v 80. letech 19. století se stala samostatným oborem na Karlově univerzitě

- první přednášel T. G. Masaryk

T. G. Masaryk (1850 – 1937)

- napsal práci o sebevraždě, o náboženství (např.: dílo "Otázka sociální")

- vymezuje se proti Marxovi

- odmítá teorii revoluce

- dílo Sebevražda – příčiny: krize rodiny, úpadek morálních hodnot, úpadek křesťanské víry

Edvard Beneš (1884 – 1948)

- moderní demokracie, politika, role násilí v dějinách

– v současnosti –> Jan Keller, Ivo Možný, Jiřina Šiklová, Fedor Gál

– sociologie byla dvakrát zakázána (v roce 1949 – fašistická okupace)

– v polovině 60. let vzniká sociologická společnost, sociologický ústav ČSAV

SOCIOLOGICKÉ DISCIPLÍNY (ODVĚTVÍ)

– více než 80 oborů: - stratifikace soc. rozvrstvení

- sociologie věkových skupin

- sociologie rasových a etnických skupin

- makrosociologie (velká soc. hnutí, světové systémy)

- mikrosociologie

- gender studies (postavení muže a ženy)

SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM, METODY A TECHNIKY

Výzkum

– extenzivní - jde do šířky

- zabírá širší okruh otázek

- více respondentů (odpovídajících osob)

– intenzivní - důkladný výzkum úzkého okruhu otázek nebo jednoho problému

Techniky

– s respondenty dotazník, anketa, rozhovor, sociometrie

– bez respondentů noviny, fotografie, kroniky, pozorování

Metody

– terénní výzkum (např. průzkum veřejného mínění)

– statistické metody

– historické metody -např. určitý jev se srovnává z hlediska jeho vývoje během historie

= způsob sběru materiálu nebo informací

1) Kvantitativní metody (množstevní)

– s více odpovídajícími