Antická filozofie

jeho výrok: „Mírou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou.“

SÓKRATÉS (469 – 399)

• Jeden z nejvýznamnějších filosofů, který však nenapsal žádné dílo

• Vše o něm víme pouze ze zápisků jeho žáků, především jeho Platóna

• Část života trávil na tržištích obklopen chlapci z bohatých rodin (jeho žáky) a neustálým kladením dalších a dalších otázek (= tzv. sokratovský rozhovor) nebyl diskutující schopen odpovědět a to ho podnítilo učit se a rozvíjet své znalosti

• Jeho slavný výrok: „Vím, že nic nevím“: člověk nemůže vědět všechno, čím je moudřejší, tím víc si to uvědomuje

• Díky svému chování byl obžalován z bezbožství a špatného vlivu na mládež a poté odsouzen k trestu smrti (vypitím otráveného nápoje); možný útěk z vězení, této možnosti nevyužil

• Užíval pojem daimonion: vnitřní hlas varující před něčím nečestným

• Jeho manželkou byla Xantippa, často označována za zlou a hašteřivou ženu

PLATÓN (427-347)

• ve 20 letech se stal žákem Sokrata, v kterém viděl autoritu a moudrost

• Po smrti Sokrata neunesl, jak se k jeho vzoru společnost zachovala, opustil Athény

• Po návratu do Athén založil ve své zahradě filozofickou školu Platónskou Akademii, ve které bezplatně vyučoval v duchu Sokrata

• Díla jsou psaná dialogem, kromě díla Obrana Sokratova (závěrečná obhajovací řeč Sokrata u soudu)

• Jeho díla se dělí na:

1) státovědná

• nejvýznamnějším je dílo Politea (Ústava)

• složeno z 2 částí:

• v první části Platón kritizuje všechny dosavadní formy vlády

kritizuje oligarchii (vládnou jen bohatí, ale není zaručeno správné vládnutí; země rozdělena na stát bohatých a chudých, které se nikdy nedohodnou; vadí mu také beztrestný život lidí, kteří přišli o majetek)

• dále kritizuje demokracii (postavuje ji na úroveň anarchie, kde si každý může dělat, co chce a tím nastává mravní úpadek společnosti)

• po demokracii musí přijít tyranie (ta ale zase zneužívá moci a touží po majetku)

• ve druhé části přináší návrh na ideální společnost, kde vládnou moudří - filosofové

společnost se dělí do stavů: 1) vládců (filosofové), 2) strážců (bojovníci), 3) výrobců (věrní, poslušní a pokorní lidé)

• strážcům věnuje největší pozornost, je nutné, aby žili pod kontrolou ve společných domech; nesmějí nic vlastnit, ani znát své děti; nutné se soustředit na výkon služby

• nic z Platónových návrhů nikdy nebylo zrealizováno

2) díla o objektivním idealismu

• zajímá se o život člověka, posmrtnou existenci jeho duše a zdali je pozemský svět správný

• abychom poznali náš svět i svět mimo nás, potřebujeme filozofický pud (éros)

• na příkladu Platónské jeskyně vysvětluje náš svět a porovnává náš nedokonalý svět v jeskyni a venkovní lepší a dokonalejší svět idejí: lidé jsou v jeskyni přivázáni ke kůlu a dívají se na stěnu, kde vidí pouze stíny ohně, lidí, zvířat nebo povozů za zídkou; když se člověk osvobodí, přijde k východu a neoslepne (jen hlupák oslepne, filosof ne), pak se raději vrátí zpět do jeskyně a vypráví přátelům (ti mu však nevěří)

• Platón tvrdí, že duše každého člověka po smrti opouští tělo a automaticky se dostává do světa idejí, kde se duše dívají, jak to zde vypadá

• každá duše se jednou vrátí do nového těla opuštěním průvodu duší, po čase se rozpomene na svět idejí a chce ho kopírovat a aplikovat do našeho světa