EU

Evropa v míru – počátky spolupráce (1945–1959)

„Evropská unie vznikla se záměrem ukončit časté a krvavé války mezi sousedy, jež vyvrcholily druhou světovou válkou. V roce 1950 začíná hospodářské a politické sjednocování evropských zemí v rámci Evropského společenství uhlí a oceli, jehož cílem je zajistit trvalý mír. Zakládajících států je šest: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. Atmosféru 50. let určuje studená válka mezi Východem a Západem. Maďarský protest proti komunistickému režimu umlčují v roce 1956 sovětské tanky. V roce 1957 je podepsána Římská smlouva, kterou se zakládá Evropské hospodářské společenství (EHS) čili tzv. společný trh.“12

Období hospodářského růstu (1960-1969)

„Hospodářství se v 60. letech daří, mimo jiné díky tomu, že země EU neuplatňují ve vzájemném obchodě cla. Zavádějí také společnou kontrolu produkce potravin, aby zajistily dostatek potravin pro všechny – a zemědělská produkce dokonce brzy dosáhne přebytků. Květen 1968 se do historie zapisuje studentskými nepokoji v Paříži a takzvanou „generací roku 68“, která dosáhne mnoha změn ve společnosti i v postojích lidí.“13

Společenství se poprvé rozšiřuje (1970-1979)

„1. ledna 1973 vstupují do Evropské unie Dánsko, Irsko a Spojené království, čímž se počet členských států zvyšuje na devět. V říjnu 1973 přichází krátká, leč brutální arabsko-izraelská válka. Jejím výsledkem v Evropě je energetická krize a hospodářské problémy. Svržení Salazarova režimu v Portugalsku v roce 1974 a smrt generála Franka ve Španělsku v roce 1975 znamenají konec posledních pravicových diktatur v Evropě. V rámci regionální politiky EU se začínají převádět značné částky na podporu vytváření pracovních míst a budování infrastruktury v chudších oblastech. V evropských záležitostech se zvyšuje vliv Evropského parlamentu, jehož poslance mohou občané v roce 1979 poprvé volit přímo. V sedmdesátých letech 20. století se zintenzivňuje boj proti znečištění životního prostředí. EU přijímá předpisy na ochranu životního prostředí, ve kterých poprvé zavádí zásadu „znečišťovatel platí“.“14

Měnící se tvář Evropy – pád berlínské zdi (1980-1989)

„Po stávkách v gdaňských loděnicích v létě roku 1980 jsou jména polského odborového svazu Solidarita a jeho předáka Lecha Wałęsy známá po celé Evropě i světě. V roce 1981 se Řecko stává desátým členským státem a o pět let později do EU vstupují Španělsko a Portugalsko. V roce 1986 je podepsán Jednotný evropský akt. Jedná se o smlouvu, na níž je založen rozsáhlý šestiletý program zaměřený na řešení problémů volného obchodu mezi státy EU a kterou se vytváří jednotný trh. 9. listopadu 1989 dochází k zásadnímu politickému zvratu. S pádem berlínské zdi se poprvé po 28 letech otevírají hranice mezi Východním a Západním Německem. V říjnu 1990 se oba německé státy spojí a Německo je znovu sjednoceno.“15