Filozofie novověku, Komenský, osvícenství

13. Filozofie novověku

• rozmezí 17. – 19. stol.

• období mezi renesancí a osvícenstvím

• rovněž se hovoří o filosofii barokní doby

• novověká filosofie se od filosofie středověké a antické liší zejména tím, že se koncentruje na jinou otázku

  • přestože ontologické otázky ze středověké filozofie, které se zabývají otázkami bytí, zcela nezanikly, novověká filozofie se především soustředí na otázky teorie poznání, tedy gnoseologii

  • ptá se například „Jak člověk poznává?“, „Co člověk poznává?“ nebo „Který způsob poznání vede k pravdě – smyslové či racionální?“

• novověká filosofie souvisí s rozvojem přírodních věd – právě přírodovědecké zkoumání a zákony se stávají vzorem filosofického poznání; celkově se zde projevuje nové chápání světa

• spor mezi filozofy, kteří se snaží dokázat, jak člověk poznává

• navazuje z renesance na rozvoj vědy, vzdělání a poznání, nové objevy

• odpoutání a vymanění se z vlivu teologie (církve)

Novověká filozofie se podle toho, na co klade důraz v otázce poznání, rozděluje do dvou směrů:

• 2 hlavní proudy

  • EMPIRISMUS

  • RACIONALISMUS

oba dva kritizují scholastiku – teologii

Empirismus

• vznikl v Británii

• zkušenost je výsledkem našeho smyslového vnímání

• omyly (nespokojený život) vzniká činností rozumu

• empiria – smyslová zkušenost (jediný pramen poznání)

• preferuje lidské smysly a zkušenost (potlačují význam rozumu)

Francis Bacon

• Angličan

• zakladatel empirismu

• Propagoval induktivní metodu = postup od jednotlivostí k obecnému (závěru) poznatku

• díla

  • Nové Organon – správný návod, jak vykládat a pozorovat přírodu

  • Nová Atlantida – ostrov v Tichém oceáně s lidmi, kteří chtějí přírodu ovládnout vyspělou technikou

• kladl důraz na soustavné pozorování přírody

• kritizoval rozumovou složku

• negativní překážky v procesu poznání – nazývá je IDOLY

  • Idoly lidského rodu – zděděná přirozenost, ovlivňuje nás v poznání pravdy, my svět vnímáme jako lidé

  • Idoly jeskyně – souvisí s individualitou člověka, jsou dány osobité vlohy, sklony, záliby (každý člověk je specifický, žije individuálně)

  • Idoly divadla – člověk se předvádí před ostatními, není přirozený

  • Idoly tržiště – rozum nás klame

John Locke

• Angličan

• hlavní představitel

• významný pedagog, politolog, filozof

• kladl důraz na osobní zkušenosti

• důraz na přirozený rozvoj v souladu s přírodou

• dílo

  • Myšlenky o výchově – přednost praxe před teorií

• podle Locka je lidské vědomí při narození nepopsaná deska (tabula rasa) – nesouhlasil s názorem o vrozených idejích (názorech, myšlenkách)

• jeho motto – „Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech“

• vymyslel také systém poznání, kde rozlišujeme dva druhy idejí:

• JEDNODUCHÉ IDEJE, což jsou jednoduché obrazy vjemů, které mají dvojí původ:

  • vnitřní zkušenost, která vzniká v nás samých. např. chtění, vůle či poznání

  • vnější zkušenost, kterou dále rozdělujeme na

    • primární vlastnosti, kterými jsou např. velikost nebo množství věcí

    • sekundární vlastnosti, čímž jsou vlastnosti věci, které vznikají až působením našich smyslů např. chuť, vůně či barva věci