Ideologie a politika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V postkomunistických zemích se komunistické strany většinou přejmenovaly, v Česku nikoliv
Fašismus, nacismus:
-
z latinského slova fascio – svazek prutů se sekerou, symbol jednoty v antickém Římě
-
druhy fašismu:
-
klasický italský fašismus
-
německý nacismus
-
španělský, bulharský, maďarský fašismus
-
-
fašismus se objevuje ve dvacátých letech 20. století, ve třicátých letech se stal v některých zemích státní ideologií, což vyústilo ve 2. světovou válku
-
dnes se k němu hlásí malé extremistické skupiny
-
zakladatelé:
-
Benito Mussolini – 1883 – 1945
-
Adolf Hitler – 1889 – 1945
-
-
rychlý rozvoj fašismu umožnil souhrn historických podmínek – světová hospodářský krize, strach z komunismu – VŘSR v Rusku, Versailleské uspořádání po 1. světové válce – Německo, Itálie, Maďarsko se cítily poškozeně
-
znaky fašismu:
-
odmítání hodnot demokracie a liberalismu
-
iracionalismus – před rozumem upřednostňuje instinkt, intuici, mytologii
-
idea boje – v boji se nejlépe osvědčí, kdo je silný – jedinec, národ
-
idea vůdce, princip elity, masa musí plnit příkazy vůdce a elity, do masy nepatří všichni – rasově nečistí, opozice, mentálně postižení mají být zlikvidováni
-
jedinec se musí podřídit kolektivu, státu
-
militantní nacionalismus a rasismus, vůdce hájí národní zájmy, podřadné národy a rasy musí být poraženy
-
Politické strany v ČR
V ČR je registrováno 83 politických stran a 44 politických hnutí.
Pravicové strany – kladou větší důraz na lidskou svobodu, jež ovšem plodí nerovnost, svobodné podnikání a tržní mechanismus
Levicové strany – kladou větší důraz na rovnost, vedoucí ovšem k omezování svobody, větší odpovědnost státu a řízení celého národního hospodářství
Strany středu – kompromis mezi levicovými a pravicovými stranami.
Volby
= akt, při kterém volí oprávnění voliči své zástupce do určitých funkcí nebo orgánů. Rozlišují se volby parlamentní, prezidentské a komunální. Svobodné, pravidelně pořádané volby jsou základním principem demokracie.
Základní znaky voleb:
svobodné – volič má mít svobodný výběr mezi politickými subjekty, musí mít možnost volit svobodně a bez nátlaku
všeobecné – aktivní volební právo (volit) i pasivní volební právo (být volen) má občan po dovršení požadované věkové hranice, bez ohledu na pohlaví, národnost, rasovou či etnickou příslušnost, politické přesvědčení apod.
rovné – hlasy všech voličů mají stejnou platnost
přímé – voliči hlasují přímo pro politické subjekty nebo pro jednotlivé kandidáty
tajné – volič projeví svoji politickou vůli a přízeň určitému politickému subjektu bez jakékoliv kontroly hlasování
Rozlišujeme dva základní volební systémy:
Většinový
Zvolen je pouze jediný kandidát, který získá v daném volebním obvodu nejvíce hlasů.