Lidská práva
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
USA pod nadvládou Velké Británie – zvyšování daní, nedostatečná reprezentace amerických kolonií v legislativních orgánech → boj za nezávislost (demonstrace, bojkotování zahraničního zboží, až otevřený konflikt) – prvotním cílem bylo získání vyšší míry autonomie než úplné svobody
samotná válka propukla v roce 1775, Velká Británie uznala nezávislost až v roce 1883
4. července 1776 vydal Kontinentální kongres složený ze 13 amerických kolonií deklaraci nezávislosti
na návrhu pracovala tzv. komise Kontinentálního kongresu složená z Thomase Jeffersona (předseda, autor většiny textu), Benjamina Franklina, Johna Adamse, Roberta Livingstona a Rogera Shermana
Struktura a klíčové myšlenky
deklarace sepsána jako celistvý text
v úvodu: myšlenka přirozených, nezcizitelných práv a povinnost vlády tyto práva zajistit
odůvodnění nezávislosti – kritika krále a vlády Velké Británie
závěr: vyjádření nutnosti vyhlásit nezávislost a ochránit tak obyvatelstvo
Ústava spojených států amerických
skládá se z preambule, 7 článků a 19 dodatků
po vyhlášení nezávislosti byly Spojené státy spravovány podle tzv. Článků konfederace – dá se považovat za první americký pokus o ústavu, ustanovil volný svazek států s velmi slabou centrální vládou, která mohla svá rozhodnutí činit pouze na základě kvalifikované většiny a nemohla vybírat daně
→ prohloubila se hospodářská i společenská nestabilita ve Spojených státech → v druhé polovině 80. let svolán Ústavní konvent, který měl projednat revizi Článků konfederace; v roce 1787 navrhl Kontinentální kongres plán na tuto revizi, následně byla navržena, schválena a ratifikována i nová ústava, která byla později doplňována dodatky
II. Deklarace práv člověka a občana
1789-1799 Velká francouzská revoluce → konec absolutismu, lid je hlavní politická síla
26. srpna 1789 vydána Deklarace práv člověka a občana Národním shromážděním (markýz de La Fayette, francouzský aristokrat, který se zúčastnil americké války za nezávislost, přítel George Washingtona)
vychází z ní i nová francouzská ústava z roku 1791 → zaručovala rovnost občanů, svoboda slova a právo na vlastnictví → Francie formálně konstituční monarchií (Ludvík XVI.)
obsahuje práva člověka, která označuje jako přirozená, nezcizitelná a posvátná, lidé se rodí a zůstávají svobodnými a rovnými ve svých právech
přirozenými a nezadatelnými právy jsou svoboda vlastnictví, bezpečnost a právo na odpor proti útlaku
každý může činit vše, co neškodí druhému
zakazovat má právo pouze činy, které škodí společnosti
všichni občané jsou si před zákonem rovni, každý člověk je až do doby, kdy je prokázána jeho vina, pokládán za nevinného
garantuje náboženskou svobodu, svobodu slova a právo vlastnické, které je podle deklarace nedotknutelným a posvátným právem, kterého nemůže být nikdo zbaven