Politický pluralismus

Program politické strany vychází z ideologie (např. konzervatismus,liberalismus, socialismus, environmentalismus aj.)

Klasifikace pol. stran

• Dle ideologie

• Dle umístění v politickém spektru

  • Levice

  • Střed

  • Pravice

• Dle charakteru členství

  • Masové – berou mezi sebe kohokoli

  • Kádrové – členové musí splňovat pro vstup do strany daná kritéria

  • Oddaných – členové musí být absolutně podřízeni straně

• dle šíře spektra

  • catch-all strany – snaží se zaujmout co nejvíce lidí, nemají danou cílovou skupinu

  • strany ideologicky úzké – striktně se drží své ideologie

Politická hnutí

= právnická osoba na stejné úrovni s politickou stranou

Vznik v 90. letech díky averzi ke stranické politice pocházející z doby mocenského monopolu KSČ

Program nebývá tak komplexní, nemusí vycházet z ideologie, hnutí vzniká k vyřešení jednoho nebo pouze několika problémů

Méně početná členská základna

Méně organizovaná struktura vnitřních orgánů

Politická participace

= aktivity soukromých osob, spoluúčast na politice

Může být konvenční ( = relativně obvyklé chování) nebo nekonvenční (neobvyklé chování, překračuje hranice – stříkání hesel na budovy, odmítání platit daně apod.)

Nátlakové skupiny

• ovlivňují politický život, ale nejde jim o moc, nárazově nebo trvale organizované

• funkce

  • tlak, chtějí změnu zákonů

  • ovlivňují veřejné mínění (ve svůj prospěch)

• dělení

  • dle vztahu k zákonům: legální (odbory, profesní komory – bojují za zlepšení svých podmínek), nelegální (teroristické skupiny)

  • dle veřejného mínění: legitimní X nelegitimní

• aktivity

  • stávka

  • demonstrace

  • petice

  • hladovka

  • vydírání

  • teror

  • únosy

Lobbing

• slouží k ovlivnění veřejného mínění

  • negativa – manipuluje, narušuje svobodné rozhodování

  • pozitiva – zdroj informací, tvorba protinázoru

• úspěch lobbisty ovlivňují

  • peníze

  • charakter problému

  • velikost skupiny

• nelegální forma lobbování = korupce