Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Filozofie období baroka - Leibniz

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (26,2 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Filozofie období baroka Leibniz, Spinoza GOTTFRIED WILLHEIM LEIBNIZ (1646-1716) třicetiletá válka způsobila zaostalost Německav oblasti duchovní se za zakladatele novodobé německé filozofie považuje právě Leibniz 1) Život narozen 1646 v Lipsku, v 15 letech vstoupil na univerzitu, v 17 se stal bakalářem, ve 20 doktoremnestal se pedagogem, obrátil se na politickou dráhu – navrhl, aby se státy křesťanské Evropy spojily proti světu nekřesťanskému(„spojené státy evropské“), rozsáhlá korespondence(poslal o svém návrhu dopisy panovníkům všech států x nikdo neodpověděl → stáhl se do ústraní)pracuje jako knihovník v Hannoveru(zde ho začíná financovat jeden kurfiřt, vyučoval jeho děti a po večerech četl knihy v místní knihovně, kde se zamiloval do čínské filozofie x je samolibý a sebestředný → kurfiřt ho vyhání),oceňoval čínský duchovní světna sklonku života upadl v nemilost, roku 1716 umírá(představoval si, že až umře, jeho pohřeb bude velká událost x ve skutečnosti šel za jeho rakví na pohřbu jen jeho sluha) byl mužem, který naposledy v dějinách ovládal všechny vědy a dosahoval v nich vynikajících výsledků –polyhistor 2) Spisy nikdy svůj systém soustavně nevyložil (filozofie, historie, matematika,…), uspořádal Christian Wolff → leibnizovsko-wolffovský systémMonadologieNové úvahy o lidském rozumu– možnosti lidského rozumuTeodicea (O Boží dobrotě, lidské svobodě a původu zla)– dovršení otázky, proč je zlo na světě 3) Základní myšlenky Leibnizovy filozofie a) Učení o monádách vychází z pojmu substance u Descarta (rozlehlost a pohyb→ zákon zachování pohybu); Leibniz říká, že pohyb není nic jiného než změna ve vztahu sousedících těles→ pohyby nemohu objektivně zjišťovat, protože pohyb je něco relativního a závisí pouze na stanovisku pozorovatele (princip relativity)pohyb nelze oddělit od pojmusíly (ta způsobuje pohyb tělesa), zastaví-li se pohybované těleso, pohyb přestává, ale těleso nepřestává představovat sílu (ta přešla pouze do jiné formy)→ neexistuje zákon zachování pohybu, ale zachování sílyvychází ze starého pojmu atomu, ale jde dál, spojí mechanický pojem atomu s aristotelovským pojmementelechie – oduševňující a formující síly→ pojemmonáda (duchovní jednotka bytí) „Monáda, o níž zde budeme mluvit, není nic jiného než jednoduchá podstata, která vchází jako prvek do složenin. Je jednoduchá, to znamená bez částí. A tyto monády jsou skutečnými atomy přírody a - jedním slovem - prvky věcí. - svět je složen z monád, které jsou jako jeden celek a dále se dělí Není se tedy třeba bát jejich rozkladu a neexistuje žádný myslitelný způsob, kterým by prostá podstata mohla zaniknout.– všechny věci, živé i neživé, se skládají z monád Lze tedy říci, že monády mohou vzniknout i zaniknout jen náhle, to znamená, že mohou vzniknout jen stvořením a zaniknou zničením.– není třeba se bát rozkladu, monády vznikají stvořením a zanikají zničením, děje se to náhle Neexistuje též žádná možnost vysvětlit, jak by monáda mohla být ve svém nitru ovlivněna nebo změněna jinou bytostí, protože do ní nelze nic přenést, ani si v ní nelze představit žádný vnitřní pohyb, který by v ní byl vyvolán, řízen, zvětšován nebo zmenšován, jak je to možné u složenin, u nichž existují změny mezi částmi. Monády nemají oken, jimiž by do nich bylo možno vstupovat nebo z nich vystupovat. Nahodilé vlastnosti se nemohou ani odpoutat, ani pohybovat mimo substance, jako tomu kdysi bylo u vnímatelných druhů v naukách scholastiků. Proto ani podstata, ani nahodilá vlastnost nemohou zvnějšku vstoupit do monády. Každá jednotlivá monáda se dokonce musí lišit od každé jiné, neboť nikdy v přírodě neexistují dvě bytosti, které by byly dokonale totožné, u nichž by nebylo možno nalézt odlišnost vnitřní nebo odlišnost spočívající v niterném určení. - monády jsou individua, nejsou dvě stejné, každá je předem předurčena k něčemu jinému, sama od sebe se monáda nemůže změnit - u člověka nejduševnější monáda je monáda duše; u Boha převažuje duchovní jednotka → nejvyšší monáda Z toho, co bylo právě řečeno, vyplývá, že přirozené změny vycházejí z vnitřního principu, neboť na jejich nitro nemůže mít vliv žádná vnější příčina. Všem jednoduchým podstatám neboli stvořeným monádám bychom mohli dát název entelechie, neboť v sobě mají jistou dokonalost a soběstačnost, která je činí zdrojem jejich vnitřních činností a takříkajíc nehmotnými automaty.“ Monády jsoubody → vlastní prazáklad jsoucna jsou bodové substanceMonády jsousíly, silová centra → těleso není nic jiného, než komplex bodových silových centerMonády jsouduše → nejnižší monády jsou ve stavu snu či omámení, vyšší monády mají vědomí (lidská duše), nejvyšší monáda – bůh – má nekonečné vědomí, je vševědoucíMonády jsouindividua → nejsou dvě stejné monády, kontinuitní řada od nejvyšší božské monády až k nejjednodušší (nemají okna) - ve všech je duchovní jednotka entelechie – monády jsou oduševnělé entelechií; entelechie je všude, i když někde méně → nejvíce entelechie má Bůh b) Předzjednaná harmonie celý svět se skládá z monád a jejich představ a všechny monády dohromady tvoříharmonický celek světa → ač je každá monáda jiná, existuje jakási harmonie, která je dána společným prazákladem –bohem (příměr k hodinám)– monády jsou každá jiná a každá má předem určeno, kde bude → teorie předzjednané harmonie → svět má určitý řád a předznamenanost HODINY: je tu strojník, (Bůh, nejvyšší monáda, entelechie), ale předem je naprogramoval tak, že fungují, jak mají → předznamenaná harmonie „A tak musí poslední důvod věcí spočívat v nutné podstatě, v níž specifikum změn je eminentně obsaženo jako ve svém zdroji; nazýváme ji Bohem.“– příčina všeho dění ve světě je dána Bohem „...že totiž od počátku každou ze substancí vytvořil tak, že každá z nich sledující toliko své vlastní zákony, zůstává v souladu s druhou přesně tak, jako by Bůh vždy znovu zasahoval“(nauka opředzjednané harmonii – od Boha předem stanovené) c) Teodicea – skutečnost zla ve světě podle Leibnize Bůh stvořil nejlepší z možných světů, protože jinak by nemohl být vševědo

Témata, do kterých materiál patří