Filozofie období baroka - Leibniz

Neexistuje též žádná možnost vysvětlit, jak by monáda mohla být ve svém nitru ovlivněna nebo změněna jinou bytostí, protože do ní nelze nic přenést, ani si v ní nelze představit žádný vnitřní pohyb, který by v ní byl vyvolán, řízen, zvětšován nebo zmenšován, jak je to možné u složenin, u nichž existují změny mezi částmi. Monády nemají oken, jimiž by do nich bylo možno vstupovat nebo z nich vystupovat. Nahodilé vlastnosti se nemohou ani odpoutat, ani pohybovat mimo substance, jako tomu kdysi bylo u vnímatelných druhů v naukách scholastiků. Proto ani podstata, ani nahodilá vlastnost nemohou zvnějšku vstoupit do monády.

Každá jednotlivá monáda se dokonce musí lišit od každé jiné, neboť nikdy v přírodě neexistují dvě bytosti, které by byly dokonale totožné, u nichž by nebylo možno nalézt odlišnost vnitřní nebo odlišnost spočívající v niterném určení.

- monády jsou individua, nejsou dvě stejné, každá je předem předurčena k něčemu jinému, sama od sebe se monáda nemůže změnit

- u člověka nejduševnější monáda je monáda duše; u Boha převažuje duchovní jednotka → nejvyšší monáda

Z toho, co bylo právě řečeno, vyplývá, že přirozené změny vycházejí z vnitřního principu, neboť na jejich nitro nemůže mít vliv žádná vnější příčina.

Všem jednoduchým podstatám neboli stvořeným monádám bychom mohli dát název entelechie, neboť v sobě mají jistou dokonalost a soběstačnost, která je činí zdrojem jejich vnitřních činností a takříkajíc nehmotnými automaty.“

• Monády jsou body → vlastní prazáklad jsoucna jsou bodové substance

• Monády jsou síly, silová centra → těleso není nic jiného, než komplex bodových silových center

• Monády jsou duše → nejnižší monády jsou ve stavu snu či omámení, vyšší monády mají vědomí (lidská duše), nejvyšší monáda – bůh – má nekonečné vědomí, je vševědoucí

• Monády jsou individua → nejsou dvě stejné monády, kontinuitní řada od nejvyšší božské monády až k nejjednodušší (nemají okna)

- ve všech je duchovní jednotka entelechie – monády jsou oduševnělé entelechií; entelechie je všude, i když někde méně → nejvíce entelechie má Bůh

b) Předzjednaná harmonie

• celý svět se skládá z monád a jejich představ a všechny monády dohromady tvoří harmonický celek světa → ač je každá monáda jiná, existuje jakási harmonie, která je dána společným prazákladem – bohem (příměr k hodinám) – monády jsou každá jiná a každá má předem určeno, kde bude → teorie předzjednané harmonie → svět má určitý řád a předznamenanost

HODINY: je tu strojník, (Bůh, nejvyšší monáda, entelechie), ale předem je naprogramoval tak, že fungují, jak mají → předznamenaná harmonie

„A tak musí poslední důvod věcí spočívat v nutné podstatě, v níž specifikum změn je eminentně obsaženo jako ve svém zdroji; nazýváme ji Bohem.“ – příčina všeho dění ve světě je dána Bohem