Politický systém Islandu - seminární práce

Nejníže postavenými administrativními částmi jsou obce. Jedná se pouze o lokální správní jednotku. V čele každé obce je starosta. Úkolem obce je zajišťovat sociální služby jako jsou například mateřské školy, základní školy, veřejná doprava, služby pro penzisty a invalidy. Počet těchto obcí se výrazně mění. Nejvíce jich bylo v roce 1950, a to 229. Roku 1995 se počet zmenšil na 170 a dnes jich je 79. Velké rozdíly jsou v rozloze i počtu obyvatel mezi jednotlivými obcemi.8

Seznam regionů

Höfuðborgarsvæði – Region hlavního města

Suðurnes – „Jižní poloostrov“ tj. jihozápadní cíp ostrova přiléhající aglomeraci Reykjavíku

Vesturland – „Západ“ nebo také „Západní země“

Vestfirðir – „Západní fjordy“

Norðurland vestra – „Severozápad“ neboli „Severní země – západ“

Norðurland eystra – „Severovýchod“ neboli „Severní země – východ“

Austurland – „Východ“ nebo též „Východní země“

Suðurland – „Jih“ neboli „Jižní země“9

Seznam hrabství a nezávislých měst

Sýslur: Kaupstaðir: Od roku: Árnessýsla Akranes 1942 Austur-Barðastrandarsýsla Akureyri 1786 (s výjimkou let 1836 -1862) Austur-Skaftafellssýsla Bolungarvík 1974 Austur-Skaftafellssýsla Dalvík 1974 Borgarfjarðarsýsla Eskifjörður 1786 (s výjimkou roku 1974) Dalasýsla Garðabær 1975 Eyjafjarðarsýsla Grindavík 1974 Gullbringusýsla Hafnarfjörður 1908 Kjósarsýsla Húsavík 1950 Mýrasýsla Ísafjörður 1786 (s výjimkou roku 1866) Norður-Ísafjarðarsýsla Keflavík 1949 Norður-Múlasýsla Kópavogur 1955 Norður-Þingeyjarsýsla Neskaupstaður 1929 Rangárvallasýsla Njarðvík 1975 Skagafjarðarsýsla Ólafsfjörður 1945 Snæfellsnes-og Hnappadalssýsla Ólafsvík 1983 Strandasýsla Reykjavík 1786 Suður-Múlasýsla Sauðárkrókur 1947 Suður-Þingeyjarsýsla Selfoss 1978 Vestur-Barðastrandarsýsla Seltjarnarnes 1974 Vestur-Húnavatnssýsla Seyðisfjörður 1895 Vestur-Ísafjarðarsýsla Siglufjörður 1918 Vestur-Skaftafellssýsla Vestmannaeyjar 1786 (s výjimkou roku 1918)

Dvacátým čtvrtým městem je Grundarfjörður. Toto město obdrželo městská práva v roce 1786, ale prohrálo a nezískalo žádný výnos.10

Zahraniční vztahy

Island je členem NATO, EHP (= Evropského hospodářského prostoru) a ESVO. EU je největším obchodním partnerem Islandu. Import ze zemí EU tvoří celkově 52% z celkového Islandského importu.11

Island a Evropská unie

Island dříve usiloval o vstup do EU. V červenci 2009 podal přihlášku. Důvodem byla hlavně světová finanční krize v roce 2008, při které stát málem zbankrotoval. Vstup do EU byl podle tehdejší premiérky alternativou, která měla dlouhodobě stabilizovat islandské hospodářství. Největším problémem pro přijetí do EU měl být nadměrný rybolov. Zavedlo se mnoho opatření nutných ke vstupu. V září 2013 byla přerušena jednání. O zrušení kandidatury se vláda pokusila v květnu 2014. Narazila na odpor desítek tisíc obyvatel, kteří žádali referendum, a proto od toho dočasně ustoupila. Následující rok 11. března toto opatření učinila.12