Politický systém Islandu - seminární práce

Po roce 900 se ukázalo, že je potřeba vnést do života obyvatel nový řád. Vzorem se staly norské lokální sněmy. Jednalo se o veřejná shromáždění veřejných sedláků s právy hlasovat a určovat zákony. Sněmy, které měly zákonodárnou a soudní moc, se nazýval altingy. Zatímco ty méně důležité tingy. Později se dospělo k názoru založit jednotný sněm. Ten se nazval právě Alting. Byl založen kolem roku 930 na Sněmovní pláni u řeky Öxará.

Systém sněmů zavedený Islanďany pocházel opět z Norska, ale postupně byl vylepšován. Náčelníci nazývající se gódi, měli povinnost pořádat místní sněmy, jmenovat soudce a reprezentovat na altingu zákonodárnou moc. Instituce, v jejímž čele stáli, dostala název godort.

V roce 1262 ovládlo Island po dlouhodobých snahách Norsko. To znamenalo mimo jiné změnu zákonů, které zasahovali i do Islandských právních zvyklostí.

Z vlivu norské koruny se vymanili koncem 14. století. V patnáctém století přišla ale další nadvláda, tentokrát dánská. Koncem 18. století byl zrušen parlament, ale v roce 1843 byl znovu obnoven, jeho sídlem se stal Reykjavík. Dánská vláda byla v 19. století svržena bez toho, aby padl jediný výstřel zajetím nejvyššího královského úředníka. Vlády se ujal Dán Jörgensen.

V roce 1918 byla vyhlášena unie s Dánskem, čímž se stal téměř nezávislým.

Za druhé světové války obsadili ostrov Britové. Islandská vláda před tím odmítla jejich nabídku na vojenskou ochranu a po obsazení Dánska Němci se Britové obávali, že hrozí obsazení Islandu Němci.

Smlouva o unii s Dánskem byla vypovězena v roce 1944 a Island vyhlásil republiku. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století a ve čtyřicátých letech byla postupně zřizována ministerstva. Dne 17. června 1944 proběhlo oficiální vyhlášení samostatnosti.3

Správní členění

Republika se člení na osm regionů, což je správní jednotka jako jsou u nás kraje. V islandštině se nazývají hluti. 4

Dále se Island dělí na třiadvacet hrabství. (tzv. sýslur). Jedná se spíše o historickou záležitost. Z nichž největší rozlohu má Suður-Þingeyjarsýsla. Jeho rozloha je něco přes jedenáct tisíc kilometrů čtverečních. Naopak nejmenším je s rozlohou 664 km2 Kjósarsýsla.5

Do administrativního členění by se dala začlenit také správní města. Je jich dvacet čtyři a říká se jim Kaupstaðir. Prvních šest získalo toto speciální městská práva již v roce 1786. Posledním správním městem se stal v roce 1983 Ólafsvík. 6

Island je také rozčleněn na šest okruhů. Byly vytvořeny v roce 1999. Dělí se na tři malé a tři velké. Mezi velké patří Norðvestur (severozápadní), Norðaustur (severovýchodní) a Suður (jižní). Mezi malé patří Suðvestur (jihozápadní) a Reykjavík Norður a Reykjavík Suður (Reykjavík severní a Reykjavík jižní).7