Politický systém Islandu - seminární práce

Schengenský prostor

Schengenský prostor je území států, na jejichž společných hranicích se nevykonávají hraniční kontroly. Členem Schengenu je i Island. Je to jeden ze čtyř států, které nejsou zároveň součástí EU. Dalšími jsou Norsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.13

Politika

Vláda a politický systém

Výkonná moc

Výkonnou moc má na Islandu prezident, ministři, vládní kabinet a další řídící orgány vlády. Prezident je volen na čtyři roky v přímé volbě. Volit může každý občan starší 18ti let. Prezidentem se může stát každý občan, který splňuje podmínky pro kandidaturu do parlamentu a dosáhl věku 35 let.

Funkční období vlády je stanoveno na 4 roky. Je dáno, že jeho začátek a konec musí připadat na stejný víkend v měsíci, počítáno od začátku měsíce. 14

Zákonodárná moc

Představitelem zákonodárné moci je parlament zvaný Allthing. Ten zároveň spravuje a dohlíží na výkonnou moc. Allthing je nedotknutelný, a proto nesmí nikdo ohrozit jeho pokojné a svobodné prostředí.15

Soudní moc

Soudní moc patří nejvyššímu soudu a ostatním soudům.16

Schválení nového zákona a referenda

„Jakmile Althing schválí návrh zákona, předseda Althingu jej podepíše a do dvou týdnů předá prezidentovi k podpisu. Prezident svým podpisem stvrzuje přijetí zákona. Prezident může do jednoho týdne od přijetí návrhu zákona odmítnout návrh podepsat. Své rozhodnutí je povinen odůvodnit a sdělit předsedovi Althingu. Takový návrh zákona se i přesto stává platným zákonem, nicméně do tří měsíců bude předložen k referendu, které jej buď schválí, nebo zamítne. O platnosti zákona rozhoduje prostá většina hlasů. Referendum se nebude konat, pokud Althing zruší platnost zákona do pěti dnů od prezidentova odmítnutí návrh podepsat.
Referendum bude realizováno v souladu s platnými zákony.“17

Volební systém

Parlamentní volby

Do šedesáti tříčlenného parlamentu se volí každé čtyři roky tajnými volbami. Volby jsou rovněž rovné a svobodné. Počet okrsků, do kterých je stát rozdělen, nesmí přesáhnout osm. Sdružení kandidátů sestavuje kandidátní listinu buďto pro jednotlivé okrsky, pro celý Island či pro oboje zároveň. Volič má možnost hlasovat pro jeden z okrsků. Pokud tak učiní, volí rovnoměrně všechny kandidáty z dané listiny.

Jednotlivé detaily může podle ústavy stanovit zákon. Ten může například omezit výběr pouze na okrskovou nebo celorepublikovou kandidátní listinu nebo určitý počet křesel zavázat k jednotlivým okrskům, těch však celkově nesmí být více jak třicet. Zákon o volbách stanovuje, že poměr poslankyní vůči poslancům musí být, co nejvyrovnanější.

Úpravy volebního zákona můžou být schváleny pouze se souhlasem dvou třetin parlamentních hlasů a více. Naopak nesmí být schváleny, pokud zbývá do následujících voleb méně než šest měsíců ani v případě, že během příštích šesti měsíců dojde k vyhlášení voleb, nesmějí nabýt platnost.18