Politika nenásilí
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
P O L I T I K A N E N Á S I L Í
Označuje tendence řešit společenské problémy, jednáními, dohodami, kompromisy – různými formami bez použití násilí.
Setkáváme se s ní v dějinách od starověku, ale teprve od 20. st. má sílící podobu. Výrazem je např. 1) zakládání mezinárodních organizací, které umožňují kontakty, výměny názorů, hledání řešení (OSN).
2) uzavírání mezinárodních smluv a jejich kontrola
3) využívání veřejného mínění jako účinné nátlakové formy na politiky.
Př. Demonstrace, manifestace, podpisové akce, za účasti hromadných sdělovacích prostředků.
Mezi osobnosti, které se výrazně podílely na formování této metody patří Mahátmá Gándí – je spojen s osvobozením Indie z Britské nadvlády. Gándí odmítal boj se zbraní v ruce. Žil na přelomu 19. a 20. st., zemřel krátce po osamostatnění Indie (1947). Pocházel z Bráhmánské rodiny, studoval v Oxfordu práva, začal pracovat v Jižní Africe. Tam poznal rasismus (Aparteit) i na vlastní kůži. Došlo u něho k vnitřnímu převratu – změnil postoje, hodnoty, životní cíle a rozhodl se nedělat kariéru. Vrátil se do Indie a usiloval o osvobození Indie z koloniální nadvlády. Odmítal revoluci, násilí a trvale uplatňoval nové formy nátlaku, založené na veřejném mínění. K nejúčinnějším patřila politická hladovka – nejprve stručně a jasně vyjádřit požadavek, potom přimět novináře, aby ho zveřejnili a podpořili ho demonstrativní hladovkou.
Metoda pasivní rezistence – odmítnutí, nevšímavost k určitým zákonům, ale opět v masovém měřítku. Př. V Indii přestali kupovat britské látky, začali si je vyrábět sami doma ⇒ bankrot textilek.
Inicioval řadu masových protestních akcí proti Britům a za osvobození Indie. Stal se světově proslulým a Velká Británie po 2. sv. v. skutečně Indii dala svobodu – 1947. Při náboženských bojích byl Gándí zabit. Indie byla rozdělena na Muslimskou – Pákistán a na Hinduistickou – Indie.
Další osobností byl Andrej Sacharov – sovětský vědec, který zkoumal vývoj zbraní hromadného ničení, ale pak u něj došlo ke konverzi. Uvědomil si nejen rostoucí hrozbu lidstvu, ale ohrožení celé planety a života, které sebou nese moderní civilizace. Formuloval globální problémy lidstva (týkají se celé Země, ale globální také proto, že je potřeba je řešit globálně – společně). Inicioval výzvu, aby lidstvo začalo jednat i myslet jinak.
Podobné stanovisko formuloval rakouský filozof, který žil v Británii Karl Poper – oslovil svět svým dílem Současná otevřená společnost. Kromě ohrožení navrhuje řešení – politická řešení na principech demokracie a dodržování lidských práv. Apeluje na mravní výchovu, výchovu k pokoře a skromnosti.
Ježíš Kristus je příklad osobnosti, která svým učením a názory jasně formuluje princip lásky, soucitu, milosrdenství…