Religionistika

Náboženství starého Egypta

Počátky egyptské civilizace kolem r. 3200 PNL, kolem r. 2900 existence dvou říší, později Egypt opět
sjednocen
V čele stál faraon, neomezená vláda kombinovaná s vládou kněží
Hieroglyfické písmo – hieratické – démotické
Magické číslo Egypta je 2 (existence 2 říší, 2 znaky, 2 král. koruny)
Uctívali kolem 700 bohů, sami Egypťané se v nich neorientovali

Astrální božstva – ztotožňováni s nebeskými tělesy (Slunce-Ré)
Antropomorfické – bohové se zvířecími hlavami a lidským tělem, nejznámější (Basket-války; Trathor-
bohyně žen, tance; Sobek – pán vesmíru,..)
Terimorfní – pozůstatek totemismu, většinou jde o zvířata, která byla původně totemovými zvířaty
egyptských kmenů
Kočky byly uctívány v chrámech, mumifikace, výjimečně i rostliny (lotos)

Nesmírný význam
Posmrtný život byl plný nebezpečí (řada věcí, jak jim čelit – knihy mrtvých, papyrusové svitky s
obrázky, měli zesnulému pomoci absolvovat cestu záhrobím)
Mumifikace – trvala 70 dní – cílem zachovat vzhled člověka jako za života, z těla odstraněn mozek,
tělo naplněno bylinkami a pískem
Hrobka – věřili, že po smrti život pokračuje, proto vybavovali hrobky předměty denní potřeby

Ve 14. stol. se pokusil panovník Amenhotep IV. o radikální politicko-náboženskou reformu
Nahradil všechna dosavadní božstva jediným bohem Atonem (bůh Slunce)
Zbavil kněží moci, začal je pronásledovat, nechal zničit díla znázorňující původní božstva
Reforma trvala 15 let
Po jeho smrti jej vystřídala manželka Nefertity
Zrušen kult Atona
Věřili v existenci nejvyššího soudu – předsedal bůh Usiré

Řecká a římská mytologie

Nábož. starověkého Řecka a Říma se od sebe příliš neliší, Římané přejali velkou část řecké mytologie
Doba cca 2000 PNL až do r. 313 NL, kdy císař Konstantin přijal Edikt milánský
Pronikání i pohanských kultů z oblasti Persie a Egypta (kult bohyně Isis, Myrta)
Polyteistické nábož.

Slovo z řečtiny (Platon)
Smyšlené příběhy o bozích
Doprovázejí je různé obřady a rituály

Řečtí bohové sídlili na hoře Olymp, existovalo 12 základních bohů

Zeus/ Jupiter – pán bohů a lidí, nedokázal ovládat osud, zplozen tajně na Krétě; měl být poražen
vlastním otcem; poté, co dospěl zaútočil na svého otce a po 10 letech jej porazil; se svými
sourozenci losoval o vládu nad světem a podsvětím; sídlil ve Zlatém paláci
Apolló/Apollo – bůh světla, věštby, ochránce pořádku a života, ochraňoval lidi ve válkách, léčil
nemoci, patronem umění a vůdce múz, trestal zlo
Áres/Mars – bůh války, nenáviděl řád (ten prý bránil ve válkách), nebyl oblíben mezi lidmi ani bohy
Artemis/Diana – bohyně lovu a zvěře, vládkyně přírody, patronka porodů, spojována s některými
nemocemi
Athéna/Minerva – bohyně řemesel a umění, moudrosti, vítězné války, ochránkyně práva a
spravedlnosti
Déméter/Ceres – bohyně zemědělství, plodnosti země, naučila lidi rolnictví
Hádés/Pluto – bůh podsvětí, jeho říši lemovalo 5 řek (Styx,Acleron, Léthé,…)
Héfaistos/Vulkanus – bůh ohně, kovářů, vyráběl bohům zbraně, od narození byl chromý
Héra/Juno – manželka nejvyššího boha, ochránkyně manželství, království nebes
Poseidon/Neptun – bůh moře; velmi vznětlivý, zobrazován s trojzubcem, sídlil v paláci v Aiga,
nejuctívanější bůh v pobřežních městech
Hermés/Merkur – posel bohů, bůh obchodníků, vynálezců, poutníků, podvodníků, zlodějů
Hestia/Vesta – obránkyně domácího ohně a krbu, domáctnosti, některých obcí nebo států, obránkyně
pronásledovaných, pannenská bohyně, zobrazována jako oheň hořící v krbu
Afrodité/Venuše – bohyně lásky a krásy, jejím synem byl Erós (Amor)