Sociální psychologie

součástí je atribuce - zkoumá, jak si lidé vysvětlují vlastní jednání a jednání druhých

• příčiny lidského chování a jednání

  • vnitřní = dispoziční příčiny - vlivy působící zevnitř; vlastnosti, hodnoty, postoje, vzpomínky apod.

  • vnější = situační příčiny - vlivy okolí; společenské normy, počasí, peníze apod.

základní chyby v sociální percepci

• člověk má tendenci připisovat příčiny chování ostatních lidí pouze vlastnostem dané osoby a často neberou v úvahu situační příčiny

• Ve vztahu k sobě samým činí obvykle pravý opak

• pokud chování osoby neodpovídá našim předpokladům, máme tendenci přisuzovat ho situačním příčinám

• Haló-efekt - zavedl Edward Lee Thorndike, chybné posuzování člověka na základě prvního dojmu, tvořen z 50 % vzhledem, ze 40 % hlasem a z 10 % obsahem sdělení

• efekt pořadí/primarity - tendence vnímat dřívější informace (o určitém jevu, situaci či osobě) silněji než informace pozdější – často bývá první informace (typicky o osobě) zkreslena haló efektem (Solomon Asch – v roce 1946 provedl experiment, kterým dokázal, že první informace, kterou o dané osobě dostaneme, může určovat, jak budeme osobu vnímat, zvláště pokud je první dojem negativní)

• efekt novosti - na formování dojmu mají větší vliv později získané informace (méně časté, opak efektu primárnosti)

• efekt rozptýlení - vliv určitého chování je slabší v případě, že je informace podávána v kontextu dalších s ní nesouvisejících informací

sociální učení

• Proces osvojování si sociálních norem příslušné společnosti

• osvojování si sociálních dovedností a návyků, učení se sociálním rolím

• dotváření osobnostních rysů

• má blízko k procesu socializace

• může být záměrné i nezáměrné

• základní formy sociálního učení

  • přímé posilování, tj. využívání odměny a trestu, nutné vyjádření souhlasu či nesouhlasu jiné osoby s naším chováním

  • napodobování (nápodoba, imitace) - snaha chovat se, vnímat, cítit a jednat jako lidé zaujímající ve společnosti stejný nebo vyšší status, stejné nebo vyšší sociální role, lidé věkově starší, inteligentnější, disponující neformální autoritou

  • ztotožňování (identifikace) s určitým jedincem, převzetí většiny jeho základních individuálních charakteristik jako modelu. Zvolení tohoto modelu může být vědomé i nevědomé, ale vychází především z uznání společenské, morální a intelektuální hodnoty této osoby

další jevy v sociálním chování

• difúze zodpovědnosti (efekt přihlížejícího) - v rámci skupiny dochází k rozdělení zodpovědnosti mezi všechny členy, jedinec má proto větší tendenci být pasivní a spoléhat na to, že už za něj jednal někdo jiný

• konformita – ve skupině máme tendenci potlačit svůj odlišný názor

• facilitace - přítomnost jiných lidí vede k podání lepšího výkonu v dané činnosti