Sociologie jako věda
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
13. Sociologie jako věda
Nikola Vavříková
Předmět zkoumání, vztah k dalším vědám
věda o společnosti
zkoumá společenské jevy, zákonitosti a mechanismy společenského vývoje
náplní není člověk jako jednotlivec, ale jako součást společenství
není exaktní vědou – povaha poznatků (interpretace empirických poznatků) je spíše pravděpodobnostní
societas (lat.) = společnost, logos (řec.) = věda
Struktura sociologie
Úkoly
vybrat metody zkoumání společnosti
popsat problémy a způsoby, jak jim předcházet
naznačit hodnotovou orientaci společnosti...
Obecná sociologie
základní pojmy, metody, úkoly, vztah k ostatním vědám, zkoumá základy společenského života
Aplikovaná sociologie
neexistuje obor lidské činnosti, kterým by se nezabývala sociologie
Př: ekonomická sociologie, soc. kultury, politiky, práce, rodiny…
Vztah k ostatním vědám
filozofie – vychází a navazuje na ni
ekonomie – ekonomické chování se může stát modelem sociálního chování (Marx, Weber, Pareto)
antropologie – studium malých, primitivních společenství
psychologie – motivace…
politologie – zkoumání volebního chování, mocenských struktur, politických stran, struktury moci
matematika – zpracování výsledků = statistika
demografie – zkoumání natality, migrace…
Jazykověda – rozbor jazyka různých nár. skupin
historie, ekologie (ekol. problémy → společenské problémy)…
Historie sociologie
3 období
Období velkých teorií
sociologie vzniká v kontextu hospodářských změn (prům. revoluce)
vliv má i Velká franc. Revoluce
Auguste Comte
zakladatel sociologie, má vycházet ze zkušeností a formulovat obecné zákonitosti (jako přír. vědy) a vytvořit základ pro reorganizaci společnosti
soc. dynamika – zkoumá spol. vývoj
soc. statika – zkoumá spol. řád (ideje, mravy, instituce…)
Herbert Spencer
představitel organicismu = společnost chápe jako živý organismus
sociální instituce = spol. schválený způsob dosahování cílů (jednání, vztahy…)
Př: rodina, obřad, škola, trh, úplatek…
Karl Marx
společnost rozdělil na 2 třídy podle vztahů k výrobním prostředkům
proletariát – nevlastní, ale pracují s prostředky
kapitalisté – vlastní, ale nepracují
příčinou změn ve společnosti je konflikt, mezi jednotlivými třídami (které mají protichůdné zájmy)
Emile Durkheim
definuje sociologii jako vědu o sociálních faktech, které formují člověka (náboženství, právo, jazyk…)
věnuje se problematice sebevražd
zavádí pojem anomie – stav společnosti, kdy přestávají platit hodnoty a normy
Vilfredo Pareto – teorie elit
stala se součástí ideologie italského fašismu
vládnoucí třída si má tvrdým systémem udržovat svou existenci → neučiní-li tak, bude vytlačena silnými členy nižších tříd (každá časem zdegeneruje)
Paretovo pravidlo (80/20)