Sociologie + sociologický výzkum

O sebevraždě se zabývá otázkou sebevraždy; jako věřící ji odmítá, protože podle něj za to může společnost a její krize vůči člověku

• navazuje na něj Edvard Beneš, zabýval se násilím v dějinách společnosti a vlivem alkoholu na společnost

• po únoru 1948 (komunistický převrat) je sociologie zakázána, označena za buržoazní – nežádoucí vědu a vymizí

• v 60. letech se objevují první sociální pracoviště, ale po roce 1968 opět zakázána, teprve až po roce 1989 se opět objevuje

• čerpá ze zahraničních materiálů, protože nemá zde moc představitelů, inspirace z USA

• současní čeští sociologové: Jiřina Šiklová, Tomáš Halík, Ivo Možný, Jiří Buriánek

SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM, JEHO METODY A TECHNIKY

• organizované systematické studium objektů reálné skutečnosti pomocí přesně vymezených postupů a prostředků

• snaží se popsat, vysvětlit či předpovědět sociální život jedinců, skupin a společností

• nejčastěji objednáván politickými stranami nebo výrobci určitých výrobků

• měl by být pravdivý, ověřitelný a odpovídající realitě

• při výzkumu se musí dodržovat určité etické zásady (slušnost, anonymita, nenucenost, práce s osobními údaji)

• Řídí se postupem:

• výběr tématu

• určení cílové skupiny (kdo bude objektem)

• metoda a technika

• předvýzkum (příprava podkladů a dalších materiálů)

• samotný sběr dat

• zpracování a vyhodnocení dat

• Dělení:

a) kvantitativní – zaměřený na velký počet respondentů, obecnější, nerozsáhlé a jednodušší odpovědi, výzkum je snadněji zpracovatelný (např. rozvod – ano/ne)

b) kvalitativní – zaměřený na menší počet respondentů, odpovědi do větší hloubky, hůře zpracovatelný (např. rozvod – proč?)

• Techniky sociologického výzkumu:

a) dotazník

• rozdávaný – výhody: odpoví více lidí, především kvůli bližšímu kontaktu, tazatel může na místě dát instrukce, popřípadě vysvětlit nejasnosti; nevýhody: časový tlak, zkreslování informací, povrchnost odpovědí

• zasílaný – výhody: větší anonymita, dostatek času; nevýhody: malá návratnost

b) anketa

• forma písemná nebo ústní, snadnější na přípravu než dotazník, využití zjišťovacích otázek (ano/ne)

c) rozhovor

• využití techniky řízeného rozhovoru, veden na základě připravených otázek,

tazatel musí často improvizovat, osobní přístup, snížená ochota pravdivě odpovídat

d) pozorování

• přímé – pozorovatel se stává členem pozorované skupiny, poznává její členy, účastní se její činnosti a využívá situace ke zjištění jeho zájmů, ALE! Snižuje se objektivita (mírnější hodnocení)

• nepřímé – pozorovatel se nestává členem skupiny a sleduje ji pouze z dálky

e) analýza dokumentů

• doplňující technika, využití starých fotografií, archivních a historických dokumentů a materiálů, tiskových zpráv, vyprávění, vzpomínání