Stát + územní samospráva

STÁT je politická organizace společnosti

Vznik a vývoj názvu:

• polis – městský stát v Řecku, civitas – v Římě, stato – tak, jak ho chápeme dnes (Machiavelli - 15./16. století - Itálie)

• každý stát musí být vyhlášen, musí mít politickou reprezentaci a uznání od ostatních států

Teorie vysvětlující vznik státu:

• mocenská – jedinec nebo skupina obsadili území, podrobili si tamější obyvatele a vznikl stát

• smluvní – stát vzniká na základě smlouvy mezi panovníkem a lidem

• náboženská – stát vzniká díky zásahu Boha

• konstruktivně akceptační – stát vznikl na základě domluvy a rozhodnutí světových velmocí (např. vznik Izraele v roce 1947)

Stát tvoří:

• území – ohraničený suchozemský prostor s vnitřními vodami, pobřežními vodami a vzdušným prostorem

• obyvatelé – lidé, kteří žijí na území státu a spadají pod jeho státní správu

• státní správa – hierarchicky uspořádána (zákonodárná, výkonná a soudní moc …)

Funkce státu:

1. Vnitřní

1. bezpečnostní – stát zajišťuje ochranu zdraví a majetku svých obyvatel, představována policií a armádou

2. právní – stát garantuje dodržování lidských a občanských práv (volební, petiční právo …), fungování právního státu; vztah mezi občanem a státem je dán zákonem; občan může to, co zákon nezakazuje; stát může to, co zákon výslovně povoluje

3. ekonomická – stát garantuje zajištění podmínek pro chod hospodářství

4. sociální – stát se stará o staré, nemocné, nezaměstnané či chudé občany

5. kulturní – stát se snaží o rozvoj školství, vědy, kultury a stará se o kulturní bohatství

2) Vnější – spolupráce státu s jinými zeměmi v oblasti diplomatické, obranné (NATO) a hospodářské (EU)

FORMY STÁTU

ČR z hlediska dělení – demokracie, parlamentní republika, unitární a decentralizovaný stát

1) podle počtu suverénů

monarchie – vláda jednoho

oligarchie (aristokracie) – vláda skupiny

demokracie – vláda všech

2) podle formy režimu

demokracie – dodržování lidských práv

diktatura – vše v područí diktátora, autokrata, např. Bělorusko, S Korea, Kuba, Venezuela

3) podle hlavy státu

monarchie – panovník díky tradicím a dědičnosti

absolutistická – neomezená politická moc panovníka, který je jediným držitelem moci, disponuje armádou a rozhoduje o všem, např. Katar, Brunej, Omán, SA

konstituční – moc panovníka omezena Ústavou, panovník podřízen zákonům země, při vyhlášení zákonů, vyhlašování a zvolení vlády potřebuje souhlas parlamentu, např. Monako, Maroko, Lichtenštejnsko, Bhútán, Bahrajn

parlamentní – monarcha reprezentuje stát, nemá žádné pravomoce, nesestavuje vládu, role omezena parlamentem, státnické záležitosti řídí vláda a parlament, např. VB, Španělsko, Japonsko, Norsko, Dánsko, Švédsko, Thajsko

dominium - samostatné státy, které mají panovníka formálně jinde, v čele