Stratifikace

3) Nivelizovaná společnost

– vrstvy na přibližně stejné úrovni

– stejné postavení členů celé společnosti (u nás 60.– 80. léta –> ne příliš bohatí ani příliš chudí)

– nevýhoda –> malé šance se prosadit, skrývání v anonymitě

– prosazovalo se rovnostářství (=egalitářství ) → výjimečný jedinec nemá možnost vyniknout

– malé rozdíly mezi vrstvami

– všichni jsou na tom stejně

4) Diferencovaná společnost

– s tendencí růstu středních vrstev

– patří sem varianty pluralitních demokracií

– je zde šance se dostat do vyšších vrstev společnosti (ale i propad dolů)

– globalizace někde ničí střední vrstvy (Jižní Amerika –> Venezuela, Argentina)

– typické pro moderní demokracie

– optimální je velká střední vrstva

– když ne → rozevřené sociální nůžky – velké rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími → sociální nepokoje

Sociální nerovnost a otázka moci:

- sociální nerovnost je nutná

- nedá se odstranit

- může působit jako motivace

- důležité je, aby byla rovnost šancí a příležitostí se uplatnit

- byla a je důvodem vzniku sociálních hnutí.

- jedny z prvních myšlenek o rovnosti lidí v antice (filozofové, křesťanství….)

- v průběhu 19. a 20. století sociální hnutí za rovnost sílí:

→ DĚLNICKÉ HNUTÍ

- vliv Marxovy ideologie → radikální i umírnění

- vzniklo v 19. století v době průmyslové revoluce

- hlavní ideolog Karel Marx (dílo Komunistický manifest)

- chtěl odstranit vykořisťování

- sdružování dělníků

- cílem bylo zlepšit pracovní podmínky dělníků

- 1. pokusy bylo živelné ničení strojů, které brali lidem práci

–> 2 politické proudy => postupné změny ve společnosti

- vznik sociálně demokratických stran

- úpravy podmínek pro dělníky

=> radikální změny

- vznik komunistických stran (v ČSSR r. 1921)

→ ODBOROVÉ HNUTÍ (ODBORY)

- do odborů vstupují zaměstnanci

- vyjednávají se zaměstnavatelem (o zvýšení platu, bonusech atd…)

- pokud nedojde k dohodě mohou zaměstnanci vstoupit do stávky

→ FEMINISTICKÉ HNUTÍ (FEMINISMUS)

- 2. polovina 19. století

- počátky ve Velké Británii a v USA

- úsilí o zrovnoprávnění žen a mužů

- dříve používán název ženské hnutí

- existující rozdíly mezi muži a ženami, ale ty nemohou být důvodem pro diskriminaci!!

- 2. polovina 19. století – USA – ženy se zapojují do hnutí za zrušení otroctví

Hlavní požadavky:

– rovnost před zákonem

• volební právo

USA – v roce 1920

ČSSR – v roce 1920

Nový Zéland – konec 19. století

Švýcarsko – v roce 1971

- dodnes není volební právo žen všude (např. arabské země)

• právo na vzdělání

- ženám dlouho odepíráno

- středoškolské vzdělání začalo v r. 1890

- na přelomu 19 a 20. stol začaly ženy studovat na vysoké školy

- 1. univerzitou byla Karlova univerzita

- první ženy to měly povoleno ve Švýcarsku