Vladař - filozofický rozbor knihy

Jeho dílo

• Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia (1513-1519) – pojednává o republice – vzorem je římská republika, rozebírá Dějiny Tita Livia

  • velmi obsáhlé dílo, které se zabývá otázkami vzniku, udržení a vývoje republik

  • cituje zde z každé kapitoly prvních deseti knih Dějin Tita Livia a následně tento text rozebírá a hodnotí jeho význam

  • Římská republika je pro Machiavelliho velkým vzorem pro jeho současnost. Tvrdí, že stát může založit pouze jeden člověk, který ji vtiskne počáteční zákony a řád, příkladem jsou Romulus a Remus.

  • Dále říká, že republika musí mít velké štěstí a silnou nezkaženost svých občanů, aby se mohla udržet a rozvinout. Státy, ve kterých je živá vzpomínka na svobodu republiky, je ale prý obtížné později pokořit. Bez ohledu na autoritu a minulost viníka, je nutné ho spravedlivě potrestat, pokud se skutečně provinil.

  • Úspěch římské republiky přisuzuje vhodnému balancování mezi třemi typy vlád – demokracie, autokracie a oligarchie patricijů. V tomto střetu vidí motor, který Řím hnal kupředu.

• Úvahy o umění válečném (1516-1520)

• Florentské letopisy (1520-1525) – velmi podrobně rozebrané dějiny městského státu Florencie a částečně též celkový vývoj Itálie od rozpadu římské říše po Machiavelliho současnost

• Mandragora (1512-1520) – satirická divadelní hra

Vladař

• kniha je rozdělena do 26 kapitol, radí zde panovníkovi jak vládnout

• kniha byla napsána v roce 1513, ale vyšla až po autorově smrti roku 1532

• katolická církev zařadila roku 1559 toto dílo na Index zakázaných knih, kde bylo uváděno až do konce 19. století

• je věnována Lorenzu Medicejskému – snaha zavděčit se; podpora monarchismu navzdory tomu, že Machiavelli byl republikán

• na začátku knihy Machiavelli dělí státy na republiky a autokracie, ale nadále se zabývá pouze autokraciemi

• Zabývá se zde především způsoby, jak lze moc získat a jak si ji udržet

• Vladařství dělí na dědičná, nová a smíšená (když není nový stát samostatný, ale je přičleněn k jinému)

• Nabýt nového vladařství, lze podle něj několika způsoby:

  1. vlastními zbraněmi a osobní zdatností

     • citát 1

     • nový panovník musí mít buďto vynikající schopnosti nebo štěstí

     • výhodou například je, že nemá žádnou jinou možnost než se usídlit zde

     • příklady – Mojžíš, Kýros, Romulus, Théseus

  2. s cizím vojskem a štěstím

     • citát 2

     • tím, že se k ní neumějí vlastními schopnostmi dostat, nemají dostatek schopností, aby si ji udrželi

     • získají stát za peníze nebo jim ho někdo daruje

     • v Řecku za Dareia, někteří římští císaři

  3. zločinem

     • Agathokles na Sicílii, Oliverotto z Ferma

  4. z vůle ostatních spoluobčanů

     • z přízně prostého lidu nebo boháčů

• pojednává také o církevním státě a tom, jak církev dosáhla světské moci

• citát 3 – podle Machiavelliho je válčení prostředkem, jak si moc získat, ale i jak ji udržet