ZSV_MO_PSYCHOLOGICKÉ_SMĚRY

- psychopatologie: zabývá se psychickými poruchami, zkoumá příčiny vzniku, projevy, průběh, léčebné metody…

Aplikované psychologické disciplíny se věnují konkrétním oblastem lidské činnosti z hlediska psychologie. Je jich mnoho, např.:

- klinická psychologie: diagnostika duševních poruch a chorob a psychoterapeutická péče o nemocné.

- poradenská psychologie: zabývá se poradenstvím - školním, výchovným, profesním a manželským; pomáhá člověku orientovat se v obtížných životních situacích;

-pedagogická psychologie: zkoumá problematiku výchovy a účinného vyučování i poznávání žáka/studenta.

- soudní (forenzní) psychologie: zabývá se zločinností, psychologií pachatelů, psychologickými expertízami pro soudní potřeby.

Od konce 19. století se začaly utvářet psychologické směry. Mezi nejdůležitější patří:

Experimentální psychologie:

Něm fyziolog, psycholog a filozof WILHELM WUNDT (1832-1920) založil v Lipsku první experimentální laboratoř (1879). Zde se zabýval oblastí poznávání duševních pochodů pomocí fyzikálního a fyziologického pohledu, využíval metody introspekce.

Behaviorismus: (Psychologie jako věda o chování)

Zakladatelem je Američan JOHN BROADUS WATSON (1878-1958) Vznikl na základě snahy opustit zkoumání subjektivních pocitů a zaměřit se na zkoumání chování člověka, které vysvětluje zejména jako reakci na stimuly. (tzv. S-R schéma). Osobnost, která je mezi stimulem (podnětem) a reakcí, nazývají behavioristé nepoznatelnou černou skříňkou, kterou nemá smysl se zabývat.

Přeceňovali roli výchovy a vnějšího prostředí a neuznávali vrozené psychické dispozice;

Psychoanalýza:

Zakladatelem je vídeňský lékař SIGMUND FREUD (1856-1939),

zkoumal, zda vedle vědomí neexistují ještě další pochody, jež mohou ovlivňovat lidské jednání a chování, a to nevědomí.

Nad obsahem svého nevědomí nemáme kontrolu. Mezi vědomím a nevědomím se nachází předvědomí, v němž jsou obsaženy myšlenky, city i zážitky, které člověk zapomněl, ale může si je ještě vybavit. Rozhodujícím činitelem psychického vývoje jedince jsou podle Freuda pudy, zejména sexuální pud (libido).

Analytická psychologie:

Švýcarský psycholog a psychoterapeut CARL GUSTAV JUNG (1875-1961).

Rozdělil nevědomí na osobní (váže se na minulé události jedince) a kolektivní nevědomí (dědictví po předcích, je společné všem lidem). Kolektivní nevědomí je tvořené souborem archetypů (předobrazů), což jsou vrozené formy, které se, pokud se stávají vědomými, projevují jako představa, každý jedinec si je v sobě nese), ze kterých se zrodila naše kultura.

Tvarová psychologie (gestaltismus):

Zakladatelé: MAX WERTHEIMER (1880-1943) a WOLFGANG KOHLER (1887-1967).

Přesvědčení, že psychické děje vystupují jako celky a že biologické, psychické a sociální jevy a procesy mají celostní nedělitelnou povahu. Jedinec je schopný vnímat velké, oddělené celky ve vzájemných vztazích, nikoliv jednotlivosti.