ZSVs_MO_PRÁVO I

ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY

POJEM A VÝZNAM PRÁVA A PRÁVNÍ VĚDY

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ PRÁVA A PRAMENY PRÁVA

PRÁVNÍ ŘÁD

PRÁVNÍ NORMA A ZÁKON

PRÁVNÍ VĚDA

je společenskovědní obor, který se věnuje studiu právních jevů.

Předmět: právo jako normativní systém,

právní vztahy,

vznik a postavení práva ve společnosti,

člověk a právo

stát a právo

Rozlišujeme podobory právní vědy:

- právní filozofie - zkoumá podstatu a hodnotovou stránku práva, zdůvodňuje jeho existenci,

- právní dogmatika - studuje obsah práva, právo jako normativní systém,

- právní antropologie - zkoumá vznik, vývoj a fungování práva v kulturách,

- právní historie - věnuje se dějinám práva,

- právní sociologie - sleduje vztah společnosti a práva a jejich vzájemné působení,

- právní psychologie - studuje psychologický mechanismus působení práva na člověka,

- teorie legislativy - zkoumá proces tvorby právních norem,

- právní logika - popisuje principy právního myšlení.

PRÁVO je soubor norem

• vydaných nebo uznaných státem,

• které jsou pro společnost závazné

• a jejichž dodržování je vynutitelné státní autoritou.

Tento soubor norem reguluje chování společnosti.

Pomocí zákazů, příkazů a dovolení stanovuje, jaké má chování ve společenských vztazích být.

Pokud se někdo od právně žádoucího chování odchýlí, může mu být orgánem státní moci uložena určitá sankce.

Stát vytváří právo tak, že určitá pravidla chování uzná za právní.

Vznik a existence práva jsou důsledek vzniku a existence určitých společenských vztahů, tj. vzájemného chování lidí ve společnosti. Platné právo se stává abstraktním výrazem těchto vztahů a zároveň zpětně tyto vztahy upevňuje a reguluje.

Právo reguluje chování subjektů práva, čímž omezuje jejich svobodu. Zároveň ale zaručuje míru těchto svobod.

Platí: každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ PRÁVA

Rozeznáváme dva základní pohledy na právo:

Subjektivní právo je oprávnění osoby (fyz či práv) chovat se určitým způsobem t.j. něco konat, nekonat, obdržet nebo požadovat = oprávnění vyžadovat plnění povinností od druhých

Objektivní právo je soupis pravidel chování závazný pro všechny členy společnosti. Spolu s pravidly jsou stanoveny i sankce za jejich porušení.

Hmotné právo: právní předpisy, které stanoví pravidla chování a sankce.

Procesní právo: určuje, jak postupovat, když někdo nerespektuje subjektivní právo a označující vykonavatele sankce.

Právní vědomí ovlivňuje dodržování, nebo naopak porušování práva občany. Má dvě strany:

a) znalost práva - jedná se o představy lidí o platném právu. Při stanovování odpovědnosti za porušení práva se však obvykle vychází ze zásady, že každý měl a mohl znát platné právo: