ZSVs_MO_PRÁVO III

+ rozhodnutím orgánu veřejné mocí (vyvlastněním vznikne vlastnické právo státu k vyvlastněné věci).

Vlastnické právo zaniká buď relativně, nebo absolutně.

- Relativní zánik se vztahuje pouze k jedné osobě, tedy vlastnické právo této osobě zanikne tím, že vzniklo vlastnické právo k téže věci osobě jiné.

- Absolutní zánik vlastnického práva znamená, že vlastnické právo již nemá nikdo. (zničení, spotřebování)

Nález ztracené věci:

1) odevzdat tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi.

2) oznámí nález obci, na jejímž území byla věc nalezena. Po roce lze nakládat jako s vlastní. Nálezce - nálezné ve výši 10 % ceny nálezu.

Podílové spoluvlastnictví:

věc vlastní více lidí = spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech. Rozhoduje většina.

Vlastnický vztah vyplývající z manželství: Majetek, který nabyli manželé za trvání manželství, je jejich společným jměním.

Obvyklou správu vykonává každý z manželů, v závažných jednáních

je však třeba souhlas obou (např. prodej bytu).

Při majetkovém vypořádání po rozvodu se vychází z toho, že majetkové podíly obou manželů jsou stejné.

Věcné právo k věci cizí:

omezuje vlastnictví především nemovité věci.

a) právo stavby (postavit na cizím pozemku a stavbu na čas užívat)

b) věcné břemeno. Vlastník je povinen zdržet se, strpět, dávat nebo konat - (tzv. služebnost (průchod) nebo reálné břemeno – platit).

Duševní vlastnictví:

zvl. typ vlastnictví vztahující se na nehmotný majetek, který je výsledkem tvůrčí činnosti a myšlení.

Duševní vlastnictví chrání zejména

Zákon o právu autorském (umělecká, vědeckých…), a zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví (vynálezy, užitné vzory…).

Dědické právo:

řeší přechod majetku zemřelé os (zůstavitele) na pozůstalé (dědice).

Dědí se na základě tří důvodů: (podle přednosti)

a) dědické smlouvy,

b) závěti

c) ze zákona.

Ad a) je dvoustranným (nebo více) právním jednáním, tudíž ji zůstavitel nemůže bez souhlasu druhé strany změnit ani zrušit. Pořizuje se formou veřejné listiny o max. 3/4 pozůstalosti. O čtvrtině zůstavitel rozhodne podle své zvlášť projevené vůle.

Ad b) jednostranný akt, zůstavitel pro případ své smrti zůstavuje jedné či více osobám podíl na pozůstalosti. Může ji napsat vlastní rukou (a vlastnoručně podepsat) nebo za účasti svědků či jako notářský zápis. Zůstavitel nemůže opominout nepominutelné dědice = potomky. ( ¾ toho, co by jim připadalo ze zákona (nezletilí, nebo ¼ (zletilí). Zůstavitel musí být v době sepsání svéprávný.

Pozdější závěť ruší závěť předchozí.

Ad c) postupně v 6 třídách:

1) manžel a děti (děti dětí) rovným dílem

2) = žádní potomci nezůstali, dědí manžel (polovinu), rodiče a ti, kteří s ním žili alespoň rok před smrtí ve společné domácnosti.