ZSVs_MO_SOCIOLOGIE_I

■ masovou (angl. massculť),

■ středního dosahu (angl. midcult),

■ speciálních zájmů (angl. culture).

Dělení prostřednictvím analýzy kvality obsahu: (a tím i publika)

■ lowbrow nízká k; snadno přístupná /konzumovatelná/, prvoplánová, podbízivá, sledující zájem pobavit davy - popova kultura);

■ middlebrow (k. nerezignující na kvalitu, vkus a umělecké kategorie snaží se být přístupná a neklást na diváky zvýšené nároky);

■ highbrow (vysoká kultura vyžadující od diváka nasazení, účast, koncentraci a určitou formu přípravy i duševní námahy).

Funkce kultury:

- Regulace konfliktů, tedy harmonizace mezilidského soužití,

- životní kompas - katalog preferencí, hodnot, norem a ideálů,

- kumulativní funkce: shromažďování znalostí a proces akulturace

- možnost seberealizace člověka

- zábavní a relaxační funkci.

Masová kultura vzniká v 19. stol.

K hlavním definičním znakům patří její obecná dostupnost, obsahová nenáročnost, komerční charakter a provázanost s globalizačními procesy; uvedené charakteristiky spolu navíc úzce souvisejí a vzájemně se umocňují.

Předpoklady:

- technický a technologický pokrok (souběžné a rychlé šíření

identických informací prostorově rozptýlenému publiku);

- demokratizace (kulturní produkty jsou chápány a produkovány jako veřejný statek)

- vzdělanost (publikum musí být schopné /gramotné/ konzumovat kulturní produkty)

- disponibilní volný čas (publikum musí mít prostor konzumovat kulturní produkty)

- urbanizace (proces podporující koncentraci publika).

Když nevím, co všechno mohu mít a co to se mnou může dělat, spokojím se s klidným srdcem s kýčem a náhražkami.

Společnost není jednou provždy danou entitou. Mění se v čase.

Jedná se o reakci společnosti na změnu společenských podmínek.

Můžeme se zjednodušením hovořit o spol. tradiční a moderní:

Tradiční:

- archaická (preliterární, kmenové či rodové společnosti).

relativně homogenní, nerovnost téměř výlučně z rozdílu věku a pohlaví, život v malých roztroušených sociálních skupinách migrujících za potravou (nomádství), sběračství, rybaření, lov a pastevectví, dělba práce minimální, boj o přežití…

- zemědělská společnost (zhruba 10 000 př. n. 1.) je předmětem studia

Charakteristickými rysy moderní společnosti jsou:

■ programové opouštění tradičních myšlenkových figur;

■ víra v potenciál lidského rozumu, inteligence a vzdělání, která úzce souvisí s vírou ve vědu a vědecký experiment;

■ idea lineárního pokroku vycházející z představy společenského vývoje k samozřejmě lepšímu, dokonalejšímu a bohatšímu stavu bez alternativ a možností odklonů;

■ proces urbanizace, tedy proces vytváření kvalitativně i kvantitativně nových sídelních útvarů, stěhování lidí do měst a s tím související proměny životního stylu;