Friedrich Nietzsche a jeho filozofie

FRIEDRICH NIETZSCHE

(1844 - 1900)

1. Život

• narodil se v rodině evangelického pastora, v pěti letech ztratil otce, vychován výlučně ženami (po smrti otce žil jen s matkou a sestrou → nejspíše to, že na nich byl existenciálně závislý, způsobilo jeho velmi negativní postoj k ženám)

• na školách se seznámil s řeckým starověkem, který na něho vedle rodného domu a Schopenhauerova díla nejvíce zapůsobil

• ve svých 25 letech jmenován mimořádným profesorem na univerzitě v Basileji (vyučoval logiku)

• německá morálka – je povinností muže chránit svou zemi → je povolán do vojenské služby, potom je (kvůli zdravotnímu stavu) ve válce jako dobrovolný ošetřovatel (chtěl tam zůstat) x onemocní → musí se vrátit (bere to jako selhání jako muž)

• jako mladý se fyzicky zhroutí a není schopen se o sebe sám postarat → musí žádat o penzionování, stále vzrůstá jeho osamělost

• knihy, které píše, skoro nikdo nečte (předběhl dobu)

• Nietzsche téměř oslepne, počátkem roku 1889 utrpí paralytický záchvat (nemůže se hýbat) → ujímá se ho matka a později i sestra

• se zastřeným vědomím žije ještě 12 let

2. Dílo

• Nietzsche věnuje pozornost úvahám o kultuře (inspirace Schopenhauerem), filozofii a kritice náboženství (hlavně křesťanství, opravdu silná kritika), centrem zájmu jsou u něj problémy etické

- vše, co napsal, napsal ještě jako mladý

- iracionální (nerozumová) a pesimistická filozofie, filozofie života

• Tak pravil Zarathustra (1882) – vysvětlení ideji nadčlověka

• autobiografie Ecce homo (1888) – plný odboček a úvah, hledání a tápání

• Zrození tragédie (1871) – vysvětluje vztah k antice, která je největší ideál umění

• Nečasové úvahy (1873-1876) – cyklus esejů, o tom, jak se seznámil s učením Schopenhauera a jak ho to ovlivnilo

3. Etapy vývoje

a) léta 1870 - 1875

• Nietzsche inspirován Schopenhauerem a věnuje se problematice kultury a umění

b) léta 1876 - 1882

• Nietzsche přehodnocuje svůj vztah k vědě (pohrdá jí) a formuluje své kritické výhrady ke křesťanství

c) tzv. metafyzické období

• těžištěm jsou Nietzscheovy úvahy o člověku, resp. nadčlověku

4. Základní problémy Nietzscheovy filozofie

• Vůle k moci

• podstatou světa je vůle, přesněji vůle k moci (celý svět je založen na tom, že tu vládne nejen vůle, ale přesněji vůle k moci)

• „A jinak nic!“ dodává. Co to znamená? V těchto slovech je jeho odmítnutí veškeré metafyziky → všech filozofických i náboženských pokusů klást či myslet vedle tohoto „světa“, za ním či nad ním ještě nějaký jiný, „ideální“ svět. – neuznává vše, co je mimo tento svět

„Ve zkratce tuto myšlenku vyslovuje Zarathustra výrokem „bůh je mrtev“. „Věčné ideje“, „věc o sobě“, „zásvětí“, to jsou myšlenky smyšlené, šalebná zdání, iluze. A nikoli prospěšné iluze! Odkud se však berou? „Choří to byli a odumírající, ti pohrdli tělem i zemí a vynalezli věci nebeské a spásné krůpěje krve…“ „