Friedrich Nietzsche a jeho filozofie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
„Lidé s dosud přirozenou povahou, barbaři…, kořistníci s dosud neporušenou silou vůle a touhou po moci se vrhli na slabší, vzdělanější, pokojnější rasy, které se věnují třeba obchodu či chovu dobytka, anebo zaútočili na staré, zpuchřelé kultury, v nichž už v nádherných ohňostrojích ducha a zkázy plápolala poslední životní síla.“
- parafráze na rozpad Římské říše (barbarské kmeny)
- ti, co původně byli barbaři, lačněli po majetku, nevzdělaní, začali najednou vládnout, aniž by to uměli → budou vládnout špatně x kapitalisti, kteří vládnout umí, jsou svrhnuti
„Podstatou všeho života je přisvojování si, zraňování a přemáhání slabého, potlačování, tvrdost, vnucování vlastních forem, podrobování a přinejmenším vykořisťování. „Všude se teď horuje o budoucím uspořádání společnosti, jež má být zbavena „vykořisťovatelského rázu“: - mým uším to zní tak, jako by někdo sliboval vynalézt život, který nezná organické funkce.“
- lidskou přirozeností je vlastnit – kritika ideálního pojetí státu Platóna + myšlenek socialismu (postupně všechno všech, nikdo majetek, dostávají potřebné věci)
je antiintelektualistický ⇒ vědomí, rozum je pro něj pouhý povrch, pouhý služebník vůle (vychází z toho, že nejdůležitější je vůle k moci, nikoli rozum)
dokáže předpovídat dějinné události, příchod evropského nihilismu (nihilista = pesimistický, svět podle něj nestojí za to se snažit, silná skepse, nic nemá smysl)
opět teprve 20. století dostatečně přijalo jeho myšlenky