ZSVs_MO_SOCIOLOGIE_I

■ vrcholící proces kolonizace;

■ kritika náboženských dogmat, úpadek síly nadpřirozena a proces sekularizace

Definice a vymezení:

též zemědělská společnost

tzv. civilizace první vlny

produkt zemědělské revoluce

Definice a vymezení:

též průmyslová společnost

tzv. civilizace druhé vlny

produkt průmyslové revoluce

Definice a vymezení:

též postmoderní společnost

tzv. civilizace třetí a další vlny

produkt technické a vědecko--technologické revoluce, resp. digitální a komunikační revoluce; dle některých dnes tato společnost přechází z informačního věku do znalostní éry

Období:

Od 10-8 tisíc let př. n. 1.

Období:

Od konce 17. století n. 1. (Anglie, Francie, USA...)

Období:

Vede se spor o počátek postindustriální doby, ale zpravidla se uvádí rok 1955/1956, kdy bylo poprvé v USA zaměstnáno více tzv. bílých límečků a zaměstnanců služeb než tzv. modrých límečků (řekněme továrních dělníků a zemědělců v modrých pracovních oděvech).

Subjekty moci:

• feudální stát

• panovník, šlechta, duchovenstvo

Subjekty moci:

• národní stát

• suverénní lid

• moderní občan

Subjekty moci:

• národní stát s omezenou suve renitou

• nadnárodní společnosti a kor porace

• nadace a sociální hnutí

Za zlomové „události“ ve vývoji lidské společnosti můžeme považovat - vedle celé řady jiných - zemědělskou revoluci,

zrod kritické filozofie,

průmyslovou revoluci

a rozvoj speciálních věd.

Z pohledu 21. století to byla právě průmyslová revoluce, která náš osud zásadně ovlivnila.

Intenzita a nevratnost lidských zásahů do přírody s procesem industrializace/modernizace totiž dosáhly takové rychlosti a rozměrů, že se z člověka-sběrače, člověka-rolníka a později člověka-dělníka či továrníka stal také člověk - strážce všeho živého.

Člověk se s růstem svých schopností, dovedností, ale i početnosti stal správcem planety Země.

Současný svět je bezprecedentně dynamický (díky tomu také obtížně popsatelný), v mnohém chaotický, s tolika vzájemně propojenými zájmy, že jakákoliv kategorizace jeho problémů je složitá.

Mezi charakteristické vlastnosti globálních problémů - problémů překračujících lokalní hranice a ovlivňujících život každého z nás bez ohledu na individuální míru zavinení-řadíme:

• internacionalitu (nenárodnost, mezistátnost),

• interdependenci (vzájemnou propojenost, příčinnou a důsledkovou souvislost),

• multidisciplinaritu (jsou předmětem souběžné analýzy celé řady vědních oborů).

Do katalogu globálních problémů lidstva na první místo patří ekologické problémy (též přírodně sociální), mezi které řadíme člověkem zapříčiněné (či umocněné) změny klimatu, globální oteplování, úbytek ozónové vrstvy, nárůst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, tání ledovců, zvedání hladiny moří a oceánů, extrémní změny počasí.