Regionální ekonomika a politika všechny přednášky

• regionální metropole II. řádu – Ostrava (327 553 obyvatel)

• mezoregionální centrum I. řádu – Plzeň (s aspirací na reg. metropoli, 173 129 obyvatel)

mezoregionální centra II. řádu:

• Olomouc 105 690 obyvatel

• Liberec 101 934 obyvatel

• Hradec Králové 99 889 obyvatel

• Ústí nad Labem 99 739 obyvatel

• České Budějovice 97 283 obyvatel

• Pardubice 94 857 obyvatel

• Zlín 84 634 obyvatel

• Karlovy Vary 56 291 obyvatel¨

• podle Ústavy ČR (1993) – členění ČR na obce a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky

• 1997: vytvořeno 14 vyšších územních samosprávných celků (VÚSC) úrovně NUTS 3 = kraje a hl.m. Praha, stanovení jejich počtu, území, názvů

VÚSC

• Pro vymezení vyšších územně samosprávných celků v ČR by měla platit tato kritéria:

- významná centra osídlení s relativně “přirozeným” spádovým regionem, s rozvinutou obslužnou infrastrukturou, dojížďkou do zaměstnání a za službami, migrační centra

- kvantifikovatelné poznatky o regionální struktuře ČR, např. komplexní funkční velikost, počet regionálního centra nad 80 tisíc,

- historické a historicko geografické aspekty (alespoň do určité míry nutno reflektovat vývoj územně správní a regionální struktury na území ČR, zemskou hranici mezi Čechami a Moravou a pod.),

- fyzicko geografické charakteristiky, zejména přírodní bariéry, reliéf, průběh vodních toků, lesní komplexy aj.,

- politické, kulturní a sociální vztahy v území v jejich historicky podmíněné souvislosti s určitými “přirozenými” centry a jejich regiony.

Ekonomický region

• Hessův ekonomický region

- lokální území národohospodářského systému, vymezené spádovou oblastí určující ekonomické činnosti a který se vyznačuje určitou sociokulturní strukturou. Ta v dynamické interakci s vývojem ekonomických charakteristik daného regionu formuluje na samosprávném principu určitý regionální zájem a stává se jeho nositelem ve vztahu ke státním orgánům.

Ekonomická úroveň regionů

• Teorie

• Základní indikátor jeho konkurenceschopnosti

• vyšší konkurenceschopnost znamená i vyšší schopnost akumulace vnějších podnětů pro jeho rozvoj (menší zastoupení citlivých tradičních sektorů resp. odvětví a vyšší zastoupení moderních odvětví s vyšším růstovým potenciálem)

• Základní ukazatel HDP/obyvatele plus zaměstnanost v nezemědělských odvětvích

• S ohledem na strukturálně diferencované změny konkurenčních podmínek se jeví jako potřebné sledovat konkurenceschopnost i na mikroekonomické úrovni, zejména ve vztahu k rozhodujícím průmyslovým podnikům sídlících v regionu (hnací subjekty ekonomického rozvoje) a dále ve vazbě na inovační potenciál regionu ( viz např. index Ifo zahrnující výdaje na vědu a vývoj, podíl vědeckých pracovníků, počet podniků se samostatným výzkumem a vývojem, lokalizaci univerzit, růst přidané hodnoty v průmyslu atd.).

• - V EU se ukazatel regionálního HDP v přepočtu podle parity kupní síly používá jako indikátor pro alokaci dotací udělovaných v rámci regionální a strukturální politiky, jejichž HDP činí méně než 75% průměru EU (úroveň NUTS 2)

• EU – regionální politika – snaha o vyrovnání rozdílů mezi regiony

• Evropská charta regionálního plánování :