Regionální ekonomika a politika všechny přednášky

Teorie regionálního rozvoje->

Motivace zájmu o regionální rozvoj

• vnitřní příčiny – existence regionálních rozdílů, zájem na zpracování rozvojových strategií, koncepcí

• vnější příčiny – vstup do EU, možnost čerpat finance ze strukturálních fondů

„…jde o systém vysvětlující působení základních faktorů, subjektů, mechanisu a dalších souvislostí regionálního rozvoje.“ (Blažek 2008)

• teorie regionálního rozvoje je základem pro koncipování adekvátní regionální politiky

• 2 základní skupiny teorií regionálního rozvoje

1. Konvergenční teorie (teorie regionální rovnováhy) – předpoklad, že přirozená základní tendence regionálního rozvoje je snižování rozdílů mezi regiony

2. Divergenční teorie (teorie regionální nerovnováhy) - předpoklad, že přirozená základní tendence regionálního rozvoje je zvyšování rozdílů mezi regiony

• klíčový rozdíl mezi oběma skupiny – váha, kterou kladou na diferenciační (např. brain drain výzkumných pracovníků do nejatraktivnějších institucí z nejvyspělejších zemí) a nivelizační (stabilizační role fiskální politiky, meziregionální solidarita, daně vs. sociální dávky) mechanismy

• existují i teorie regionálního rozvoje (tzv. epizodické), které předpokládají pravidelné střídání prosperity a úpadku jednotlivých regionů

• cílem teorie regionálního rozvoje – identifikace mechanismů a procesů regionálního rozvoje, pochopení role hlavních subjektů – zhodnocení jejich autonomie, vazeb, pozice v systému

• základní jsou koncepční rozdíly jednotlivých teorií, rozdíl v základních přístupech

• 1.typy teorií – induktivní vs. deduktivní (induktivní – na základě pozorování jednotlivých případů jsou vyvozovány obecné závěry; deduktivní – postupuje se od obecného k jednotlivému)

• 2.typy teorií – zdůrazňující význam nabídky vs. poptávky (důležité pro vytváření regulačních nástrojů – rozvojových koncepcí, strategií)

• 3.typy teorií – podle využitého metodického postupu

• 1) pozitivistické (např. lokalizační teorie)

• 2) ovlivněné hermeneutikou (např. teorie výrobních okrsků, učících se regionů)

• 3) strukturalistické (regulační teorie)

• 4) ovlivněné kritickým realismem (teorie prostorových děleb práce)

• typy teorií – podle ekonomického směru jako hlavního inspiračního zdroje

Metodické problémy

• koncept časo-prostorové dynamiky (jaké zvolit území – obec/orp/kraj…; jaký časový rámec); srovnávání srovnatelného (porovnávání naprosto odlišných regionů), počet jednotek, výběr ukazatelů pro analýzu (jejich variabilita, reprezentativnost, omezená vypovídací schopnost, srovnatelnost, spolehlivost dat)

• regionální variabilita demografických jevů je nižší než regionální variabilita míry nezaměstnanosti – míra ovlivnění kumulativními či redistribučními mechanismy (tvorba inovací vs. rozdíly v příjmech)

• nutnost odlišovat mezi agregátními a dílčími ukazateli

• časový problém (např. u míry připojení k internetu) – u nových jevů má jejich prvotní šíření velmi selektivní (nerovnoměrný) charakter, později, vlivem difuzního procesu dochází ke snižování nerovnoměrnosti rozšíření

• problém absolutních/relativních hodnot a jejich využití

• obtížná kvantifikovatelnost některých sfér podmiňujících rozdíly mezi regiony (společenská prestiž, moc, vliv na společnost atd.) – bývá zpravidla opomíjeno