Regionální ekonomika a politika všechny přednášky

Slabiny

• technologický determinismus

• nový výrobek není jednorázový fenomén – dochází k neustálým inovacím, dílčím zlepšením – zjednodušení procesu

• podcenění vlivu meziodvětvových vazeb

• mechanické chápání difuzního procesu

• nadnárodní firmy funguje v řadě států najednou – usnadňuje šíření technologií – nadnárodní firmy tak mohou vyrábět technologicky náročné výrobky v málo rozvinutých regionech

3. Teorie ziskových cyklů

• Ann Markusen – prosperita regionu závisí na strategiích velkých firem, které se snaží dosáhnout superzisků, odmítá neoklasické i marxistické teorie

• vychází z teorie výrobních cyklů

• strategie velkých firem se liší v jednotlivých fázích ziskových cyklů

• klíčová je pro rozhodování firem míra oligopolizace daného tržního segmentu (Oligopol, neboli koluze, je taková tržní struktura na straně nabídky, kdy v oboru existuje jen velmi málo výrobních firem. Ty potom stanovují samy ceny a směr vývoje celého odvětví.)

• klíčová je oproti marxistickým teoriím role firem, subjektů, ne struktur

• příčina rozdílů mezi regiony – rozdílný způsob využití pracovní síly v předchozích obdobích; příčiny existence problémových regionů nejsou uvnitř těchto regionů, ale v jejich pozici v rámci společenského systému, výrobních vztahů – regionální problémy mají neregionální příčiny

• 5 fází ziskového cyklu (podle nich se liší strategie firem) – za hlavní mechanismy vedoucí ke změnám strategií, jsou považovány – změny v potřebě koncentrace výrobních a řídících funkcí, difúzi inovací, změn ve vztazích mezi pracovními silami a kapitálem

• 1. fáze – fáze nulových (záporných) zisků – odpovídá vzniku odvětví (oproti teorii výrobních cyklů se zde uvažuje s daty za celá odvětví, ne za jednotlivé výrobky) – zanedbatelný objem výroby, nízká zaměstnanost, nízká úroveň mechanizace, výroba náročná na pracovní sílu

• 2. fáze – fáze superzisků – umožněno dočasnou monopolní pozicí, technologickým náskokem, zaměstnanost se rychle zvyšuje (zejména kvalifikovaných pracovních sil)

• 3. fáze – fáze normálních zisků – díky zvládnutí potřebné technologie je usnadněn vstup dalších firem do odvětví, dochází k nasycení trhu, objem výroby se zvyšuje, s blížícím se nasycením trhu nastává intenzivní cenová konkurence, hledání úspor při výrobě, hledání nových trhů, zvyšuje se podíl dělnických pozicí

• 4. fáze – fáze normálních „plus“ a normálních „minus“ zisků – nastává po nasycení trhu, kdy se odvětví podaří oligopolizovat (tím zaručit vyšší úroveň zisků) nebo dojde k ostré konkurenci, která zisky sníží; tlak firem na vlády s cílem poskytnutí podpory z veřejných zdrojů (dotace, zakázky); začíná odliv kapitálu do výnosnějších odvětví

• 5. fáze – fáze ztráty – odpovídá zastaralému odvětví, omezování, ukončení výroby