Regionální ekonomika a politika všechny přednášky

• Proces probíhá i na mezinárodní úrovni (na rozdíl od regionální úrovně není zastoupena regulační funkce státu)

• Kumulativní mechanismus na nadnárodní úrovni – mezinárodní obchod (ve prospěch rozvinutých zemí) – nejde o obchod stejně výhodný pro obě strany

Slabiny

• Jednostranný pohled na působení kumulativních procesů

• Podcenění pozitivních spread efektů

• Zdroje na realizaci rozvojových plán v rozvojových zemích – odložením spotřeby (velmi nízká úroveň spotřeby)

• Přeceňuje schopnost státních, veřejných orgánů efektivně využívat veřejné zdroje

• Stěžejní význam institucí pro rozvoj regionů (kořeny institucionalismu – rozvinul se až v 90. letech)

4. Teorie nerovnoměrného rozvoje

• obdobná k Myrdalově teorii

(teorie kumulovaných příčin)

• Albert Myrdal (*1915)ekonomický expert v Lat. Americe

- zdůrazňuje nepoužitelnost dosavadních teorií pro rozvojový svět (odmítá fatalismus, pesimismus, náhody)

„...zaostalost nemůže být vysvětlena tím, že by chyběl ten či onen konkrétní faktor rozvoje...“ (AH 1958)

- tedy úkolem rozvojové strategie není nalézt optimální kombinaci stávajících zdrojů, ale nalézt zdroje skryté a špatně využívané a mechanismy na jejich využívání

- dělení zdrojů (dle důsledků jejich využívání): vyčerpání vs. zmnožování

- důraz na mobilizaci stávajících zdrojů, nelezení brokera/katalyzátoru, který rozptýlené a skryté zdroje propojí (brokerem – touha po ekonomickém růstu a pochopení cesty, která k němu vede – dlouhodobé systematické úsilí)

inovativní názory

• problémem rozvojových zemí není nedostatek kapitálu, ale neschopnost jej efektivně využívat

- hlavní role zahraničního kapitálu je demonstrační efekt (...podpořit vznik a

rozvoj podnikání domácích obyvatel, růstové mentality

- dovoz do rozvojových zemí vytváří trh, potenciál pro domácí výrobce,

Investory

- odmítá centralizaci rozhodování o investicích, intervence státu do

ekonomiky; nerovnováha je základním předpokladem fungování ekonomiky a jejího rozvoje

• investice směřovat do výroby, ta si sama vynutí investice do infrastruktury (nikoli naopak!) - pozdější důkaz – rozdílné ekonomické tempo růstu v Portugalsku (budování infrastruktury) a Irsku (podpora výroby, vzdělání obyvatel)

• v rozvojových zemích – vytvořit ostrůvky moderní ekonomiky (dnešní případ Číny, Indie), nepostupovat od jednoduchých výrobků ke složitějším

- nejdříve musí vzniknout regionální centra růstu – z nich se spustí kumulativní mechanismy

• zdůrazňuje význam pozitivních očekávání pro rozvoj (důraz na sociálně-psychologické faktory)

• hlavní pozitivní mechanismy na regionální úrovni – zvýšení nákupu zboží produkovaného v méně vyspělém regionu, investice tam plynoucí z vyspělých regionů

• hlavní negativní mechanismy – vytlačování méně kvalitního zboží produkovaného v méně vyspělém regionu, nevhodná obchodní politika mezi vyspělými a méně vyspělými regiony (vyhovující lépe vyspělým), selektivní migrace z méně vyspělých zemí, odliv kapitálu z méně vyspělých zemí

• separatismus regionům neprospívá – společné soužití různě vyspělých regionů v rámci jednoho státu umožňuje vyšší specializaci...větší meziregionální solidaritu než na mezinárodní úrovni)

• nutná podpora vyspělých regionů – důsledkem jejich silné ekonomické pozice budou silné pozitivní mechanismy působící na méně vyspělé regiony