Regionální ekonomika a politika všechny přednášky

- konkrétní řešení nevidí ve vytvoření pracovních míst pro kvalifikované pracovníky v regionech, ale ve vytvoření, udržení celé hierarchie funkcí v regionech (včetně řídící, výzkum atd.)

- navrhuje radikální decentralizaci veřejné správy

6. Neomarxistické teorie regionálního rozvoje

Regulační teorie (A. Lipietz, M. Aglietta)

Klíčové vztahy podle způsobu regulace

a) pracovní a zaměstnanecké vztahy, organizace trhu práce (délka, intenzita práce, výběr pracovníků, kvalifikační požadavky, vyjednávání o mzdách, dovolené)

b) finanční vztahy (způsob konstrukce daňového systému), fungování bankovní soustavy, měnová politika

c) forma konkurence uvnitř soukromého sektoru (spolupráce, subdodavatelství, monopoly, pravidla volné hospodářské soutěže)

d) role státu (garance systému vzdělávání, definice standardů spotřeby, samospráva, decentralizace veřejného sektoru)

• Institucionalizace a regulace těchto klíčových vztahů umožňuje zachování společenského a ekonomického systému daného režimu akumulace (Blažek 2008)

• nejčastěji bývá aplikována na konec tzv. fordistické éry a jeho střídání érou postfordistickou

- 1.fordismus – aplikace vědeckého managementu v organizaci výroby a dělbě práce v podmínkách rozvinuté mechanizace (Taylor) – po vynálezu montážních pásů (20.-30. léta)

- 2.taylorismus – metoda rozčlenění relativně složitých činností do jednodušších, rychle naučitelných činností, jejichž opakování umožňuje výrazně zvýšit produktivitu práce a využít i nekvalifikované pracovní síly

- 3.fordismus – propojení taylorismu a mechanizace (montážní pásy)

- příklad – výroba Fordu T (od 1913) – rychlý růst produktivity práce (osminásobně)

-> znamenalo rychlý pokles cen aut, výrazný nárůst mezd (zdvojnásobení mezd), prudký nárůst individuální spotřeby – vyrobeno 15 milionů kusů

Fordismus v širším pojetí – 20.-60. léta – hlavní znaky organizace výroby – velkosériová výroba standardních produktů, potřeba velkého počtu málo kvalifikovaných dělníků, práce na montážních pásech, vysoká dělba práce – oddělení manuální a duševní práce, masová výroba, masová spotřeba

Fordistický režim akumulace – posloupnost: rostoucí objem výroby…úspory z rozsahu…růst produktivity práce…růst mezd a současný pokles cen…růst poptávky

• 70. léta – fordismus ve vyspělých státech vyčerpal své možnosti – došlo k nasycení poptávky a její změny – fordistická výroba se přesouvá do rozvojových zemí (tzv. periferní fordismus) – důsledkem omezení tradiční sériové výroby ve vyspělých státech

• Z krize fordismu vzniká nový způsob regulace – začíná nový režim akumulace – znaky: zvýšená specializace, větší flexibilita organizace výroby, flexibilnější fungování trhu práce, flexibilní technologie, intenzivní mezinárodní konkurence, tlak na inovace, místo úspor z rozsahu úspory ze specializace

• nový režim akumulace – tzv. postfordistický – teoreticky rozpracován teorií flexibilní specializace (H. Piore, Ch. Sabel) – pro flexibilní specializaci je příznačná regionální specializace v podobě výrobních okrsků

• Regulační systémy – působení na různých řádovostních úrovních – základem pro výzkum tzv. kalifornské geografické školy – hledá vazby mezi způsobem regulace ekonomiky jako celku a specifickými regionálními formami organizace výroby, vývoje, šíření technologií, trhu práce a regionálních politických forem – tj. vazby mezi způsoby regulace na národní a regionální úrovni

• usilování o vysvětlení rozmachu úzce specializovaných ekonomik některých regionů v Kalifornii (polovodiče, elektronika, software, filmový průmysl, média); zdůrazňuje aglomerační úspory, rozlišují obchodovatelné a neobchodovatelné vazby závislosti – klíčové neobchodovatelné vazby – subdodavatelské vztahy, neformální vztahy mezi firmami, jejími zaměstnanci, mobilita pracovních sil

• inspirace švédskou školou časoprostorové geografie (Hägerstrand) – zejména význam osobních kontaktů v časoprostoru, přenos informací, inovací¨

• Kalifornská geografická škola

• úspěch kalifornských firem je spojen s s tzv. vertikální dezintegrací velkých firem doprovázenou vznikem vysoce specializovaných malých a středních firem

• aglomerační efekty napomáhají vertikální dezintegraci velkých firem

• geografové analyzovali roli Reaganovy politiky pro rozvoj Kalifornie v 80. letech – multiplikační efekty z poskytování státních zakázek a dotací na výzkum v elektronice, v oblasti vojenských a kosmických technologií