Regionální ekonomika a politika všechny přednášky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
B) Teorie flexibilní specializace (M. Piore, Ch. Sabel)
-
Po fordismu nastává režim tzv. flexibilní specializace
-
Zdůrazňuje neustálé zkracování inovačních cyklů , větší flexibilitu výroby, trhu práce, dezintegraci velkých firem, rozvoj subdodavatelství, omezení skladování surovin,polotovar ů – nese úspory
-
Větší individualizace spotřebního zboží, pružná reakce na trendy na trhu
Kritika
-
Omezená převoditelnost modelu do jiných regionů
-
Neopakovatelný, nepřenositelný lokální kontext
Přínosy
-
Regionální rozdíly v socioekonomické úspěšnosti regionů nemůže vysvětlit jednotlivá proměnná, jejich kombinace, ale místně specifický proces historického vývoje, který
-
utváří konkrétní kulturní a institucionální prostředí regionu
-
Zdůraznění významu vytvoření vhodné inovační infrastruktury (vzdělávání), podpora vědecko-technologických parků , institucí poskytujících reálné služby
9. Sítě kontaktů a regionální „zakořenění“
-
Důraz na vzájemnou spolupráci místních, regionálních aktérů založenou na vzájemné důvěře
-
Klíčová charakteristika ekonomika – míra důvěry – důvěra se tvoří opakovanými interakcemi
-
Existují sítě s různou kvalitou a mírou důvěry
-
Nízká míra důvěry způsobuje dodatečné, zvýšené náklady
-
Analýza osobních vztahů, vzájemné důvěry mezi obchodními partnery
-
Studuje kontakty mezi firmami, jejich význam pro regionální rozvoj
-
Pozitivní sítě/parazitické sítě (prospěšné vs. Neprospěšné)
-
Intenzita zapojení sítí, obsah komunikačního sdělení
A) Teorie učících se regionů
-
Nejmladší teorie regionálního rozvoje
-
Vznik propojením poznatků evoluční a institucionální ekonomie s poznatky teoretiků regionálního rozvoje (90. léta)
-
Základní teze – zdrojem konkurenceschopnosti jsou vědomostí, schopnost se učit,vytváření kulturního klimatu, které napomáhá tvorbě inovací
-
Znalosti jsou „nejstrategičtější“ surovinou, učení je rozhodující proces pro zvýšen konkurenceschopnosti
-
2 typy znalostí v rámci teorie
Kodifikovatelné – ty, které je možno naučit se pomocí kvalitně zpracovaného návodu
Nekodifikovatelné - nelze předat ani pomocí kvalitně zpracovaného návodu(dovednost jízdy na kole, řízení schůzí) – oblast vědy, výzkumu, inovací
-
Nízké dopravní náklady – ulehčená možnost přepravy – zásadní výjimku tvoří nekodifikované znalosti a schopnost se učit, jejich omezená
-
Dvě pojetí globalizace (Phil Cooke)
Globalizace 1 – snaha velkých firem hledat na globální úrovni co nejlevnější zdroje s cílem minimalizovat výrobní náklady;
Globalizace 2 – současný trend, kdy se velké firmy snaží v globálním měřítku zjistit, kde se vyskytují znalosti, které by umožnily posílení jejich konkurenceschopnosti – lokalizace výzkumného centra, získání klíčových talentů