Regionální ekonomika a politika všechny přednášky

Klíčový pojem INSTITUCE

• 1.organizace s adresou

• 2.zvyky, normy, rutiny, praktiky, které se utvá ř ejí v rámci vzájemné interakce mezi jednotlivci a institucemi

• předpoklad, že aktivita jednotlivců může měnit instituce a instituce mají socializující vliv na jednotlivce (např . normy chování v nadnárodních firmách)

  • ustálení určitých forem chování, které nemusí být racionální

• slabá pozice teorie p ř i tvorbě regionálních politik

• Ideovým zakladatelem Gunnar Myrdal (1957) – teorie kumulativních p ř í č in

• Rozmach institucionální teorie až v 80. letech

• Nejdynami č t ě jší sm ě r

• Skepse k velkým teorií, zd ů raz ň uje jedineč nost institucí a praktik, evoluční charakter změn v socioekonomické organizaci společnosti

• Skepse k matematickým model ů m

• Zd ů raz ň uje velký prostor pro individuální volbu aktéraTeorie regionálního rozvoje inspirované institucionálními p ř ístupy

A) Teorie výrobních okrsků (Bagnasco, Becattini, Brusco)

• Vznik v 70. letech v Itálii – navazuje na analýzy ekonomického úspěchu tzv. třetí Itálie ( část vyspělého severu, která není založena na prosperitě velikých firem, ale na malých, intenzivně vzájemně kooperujících firmách)

• nízká nezaměstnanost, vysoká míra ekonomické aktivity, růst podílu na exportu země (Toskánsko, Venetto…)

• Auto ř i analyzovali systém organizace výroby, trh práce, aktivity místních institucí zjištění, že výroba je založena na specializovaných mikrofirmách, případně na malých a středních firmách, které spojuje intenzivní pocit sounáležitosti, důvěra, tradiční hodnoty

• to jim umožňuje maximálně využít výhody plynoucí z prostorové blízkosti (aglomerační efekt)

• Hlavní předpoklad – vertikální desintegrace výroby (odštěpení specializovaných činností původně vykonávaných v rámci jedné velké firmy do samostatných firem)

• Výhoda malých specializovaných firem – možnost pružné reakce na změnu poptávky – dosahování úspor z rozsahu až extrémně vysokou specializací (například u oděvních firem – specializace na konkrétní část výrobků – límce, barvení…)

• Úspory – dosaženy úzkou mezifiremní spoluprací, využívání flexibilních technologií, existence specializovaných firem poskytujících tzv. reálné služby (exportní agentury, poradenství atd.)

Specifická organizace trhu práce třetí Itálie – 2 skupiny

• dobře placená, kvalifikovaná jádrová síla, vysoké kvalifikační požadavky (práce na živnostenský list) – údržba, opravy, úpravy, technologie

• pojem reskilling pracovních sil – vysoké kvalifikační požadavky

• málo kvalifikovaná, pomocná síla – studenti, důchodci – realizace konkrétních zakázek, snadno propustielní

• V obou skupinách – běžné vyhýbání placení sociální a zdravotního pojištění, placení daní

• Důsledkem sociální polarizace (malý, nicotný vliv odbor ů v malých a mikrofirmách)