Regionální ekonomika a politika všechny přednášky

• 1965 – první z dokumentů Evropské komise o regionální politice

• 1968 – Evropská komise zřizuje Generální ředitelství pro regionální politiku

• 1972 – v Paříži přijat dokument popisující regionální politiku, která je zásadním faktorem pro posilování soudržnosti Společenství

• 1973 –Thompsonova zpráva(autorem George Thomson-komisař pro reg.politiku v letech 1973-1977) – publikována Evropskou komisí – konstatuje, že zatímco rozšiřování Společenství probíhá, harmonický ekonomický a sociální rozvoj, jak je uvedeno v Římských smlouvá, neprobíhá a nerovnosti se zvyšují

• Zásadní legislativu pro regionální politiku EU však zavádí až Jednotný evropský akt (1986)

• 1967-1988 – projekty jsou vybírány členskými státy a spolufinancovány fondy společenství

• Evropský sociální fond, ESF (1958)přispívat k rekvalifikaci pracovní síly v postižených oblastech, řešit nezaměstnanost mládeže

• Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond, EAGGF (1962)

  • cílem financování zemědělské politiky

• Evropský fond pro regionální rozvoj, ERDF (1975)

  • zavedení společné regionální politiky – její realizace

• 1975 – vznik ERDF, rozpočet na léta 1975-1975 – 1,4 miliardy měnových jednotek (cca 4% rozpočtu rozděleno mezi 9 členských států. Finance maximálně 50 % nákladů projektu; projekty měly být lokalizovány v oblastech, které jednotlivé státy identifikovaly jako území, kde je potřeba pomoci.

  • 3 oblasti:

    • 1.investice do malých podniků, které vytvoří nejméně 10 pracovních míst

    • 2.investice do infrastruktury spojení s oblastí 1

    • 3.investice do infrastruktury v horských oblastí, které musely být také způsobilé pro podporu zemědělství

• členský stát musel žádat o podporu na úrovni jednotlivých projektů rozhodovala komise členských států podle doporučení a návrhů Komise

Hlavní systém – kvót a dotací
2 regionální zaměření (typ regionů)
-1.zaostávající regiony
-2.upadající průmyslové regiony (vliv vstupu Velké Británie)

2 oblasti podpory
-a) infrastruktura
-b) investice do produkce

Jednotný evropský akt (Single European Act) – 1986

• definice regionální politiky (článek 130A)
  - pojem strukturální fondy
  - cílem jednotný trh, ekonomická a sociální soudržnost společenství
  - odstranění překážek pro volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitál
  („Společenství rozvíjí a uskutečňuje aktivity vedoucí k podpoře celkového harmonického vývoje a k posilování své hospodářské a sociální soudržnosti. Společenství se zaměřuje zvláště na snižování nerovnoměrnosti mezi různými regiony a soustřeďuje se na zaostalé regiony, jimž se dostává nejmenší podpory“)

Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU

Principy regionální a strukturální politiky EU

• Princip koncentrace – zásada koncentrace úsilí; prostředky fondů musí být využívány pouze k realizaci předem stanovených cílů; účelnost, nerozmělňování; maximální prostředky do regionů s největšími problémy; projekty s maximálním užitkem

• Princip partnerství – spolupráce mezi Evropskou komisí a orgány na nižších úrovních (státních, regionálních, lokálních) ve všech programech; na konkrétním rozdělení se podílí samotní příjemci (měst, obce, soukromé subjekty)

• Princip programování – časový rozvrh pro alokaci pomoci; programovací období se shoduje s plánem na rozpočet EU (2000-2006, 2007-2013 atd.); důraz na komplexní přístup k řešení problémových regionů; prostředky jsou alokovány na základě dlouhodobých programů (víceletých, víceoborových), ne na základě jednotlivých projektů; prostředky jsou alokovány na schválené programy realizované konkrétními projekty

• Princip adicionality (doplňkovosti) – prostředky EU mají doplňovat ostatní veřejné výdaje, ne je nahrazovat (spolufinancování); nelze využívat jako náhražku vlastních rozpočtových výdajů státu

• Princip monitorování a vyhodnocování – průběžné sledování a vyhodnocování, efektivita prostředků; kontroly věcného i finančního plnění; před schválením projektu požadováno hodnocení dopadů projektu – realizace pak monitorována

• Princip solidarity – základní filosofie integračního procesu; hospodářsky vyspělejší státy svými příspěvky do společného rozpočtu financují rozvoj státu ekonomicky méně rozvinutých

• Princip subsidiarity – cíle by měly být plněny na co nejnižších možných úrovních rozhodování (zakotveno v Maastrichtské smlouvě) - rozhodování a zodpovědnost ve veřejných záležitostech se má odehrávat na tom nejnižším stupni veřejné správy, který je nejblíže občanům. Vyšší úrovně správy mají rozhodovat jen tam, kde si to povaha věci vyžaduje.