Regionální ekonomika a politika všechny přednášky

Shrnutí teorií skupiny jádro-periferie

Shrnutí

Teze

- regionální růst musí být nerovnoměrný

- eliminace disparit je nežádoucí (nerovnost plní roli signálního mechanismu v tržní ekonomice)

- nutnost intervencí vlády s cílem podpořit rozvoj zaostávajících regionů

- uplatnění na všech řádovostních úrovních (mikroregionální až globální)

5. Kriticko-realistické teorie

Teorie územních děleb práce (D. Massey, 1984)

• nejvýznamnější nemarxistická teorie regionálního rozvoje s prvky kritického realismu

• reaguje na hrubé zjednodušené interpretace výsledků kvantitativních metod v geografii (razí pojem korelační determinismu) – odmítá zjednodušující korelace (e.g. korelace mezi mírou nezaměstnanosti a vzdělanostní úrovní)

• cílem propojit geografii průmyslu a studium trhů práce s podmiňujícími společenskými strukturami

• alternativní výklad nerovnoměrného regionálního rozvojeprostor chápe jako sociální vztahy spojené s mocí a vzájemnými pozice nadřízenosti a podřízenosti – k nové prostorové dělbě práce dochází změnou sociálních vztahů, které utvářejí ekonomický prostor

• při změně sociálních vztahů dojde ke vzniku nové formy problémových regionů (tedy období velkých ekonomických a sociálních změn jsou i obdobími velkých prostorových změn)

• hlavní příčinou velkých změn v prostorové dělbě práce jsou změny v prostorové organizaci vztahů ve výrobě

• oddělení řízení, vývoje od vlastní výroby (specializace jednotlivých závodů ve velkých firmách) umožnilo jejich prostorové odloučení – tím je umožněno zvýšení koncentrace dělnických profesí v některých regionech a naopak koncentrace řídících profesí v některých regionech

• pochopení lokalizačního rozhodnutí v průmyslu či regionální diferenciace určitého jevu je možné pouze v kontextu celospolečenského vývoje

• tedy PROSTOROVÉ VZORCE NEJSOU VÝSLEDKEM PROSTOROVÝCH VZTAHŮ, ALE SOCIÁLNÍCH VZTAHŮ (žádné čistě prostorové vztahy neexistují)

• Massey vysvětluje regionální nerovnosti analýzou třídních vztahů ve výrobě (rozpor mezi kapitálem a pracovní silou), z analýzy pak vyplývá struktura společnosti, organizace výroby...)

• proto jsou při regionálním výzkumu významnější rozdíly ve vlastnické a velikostní struktuře než specializace podle odvětvové klasifikace (odlišná kritéria klasifikace)

• existují různé strategie firem, ale vždy usilují o zisk

• výchozí myšlenka teorie – různé způsoby, jak firmy využívají meziregionální rozdíly ve svůj prospěch (meziregionální rozdíly – původně fyzicko-geografické povahy)

• meziregionální rozdíly jsou umocňovány odlišnou reakcí firem na meziregionální rozdíly v ekonomické a sociální struktuře – jde tedy o typ KUMULATIVNÍHO PROCESU, který vede k vytváření a prohlubování určitého sociálního a ekonomického profilu jednotlivých regionů, což nově příchozí firmy zohledňují

• 3 typy strategií velkých firem při využívání regionálních rozdílů