Regionální ekonomika a politika všechny přednášky

růstové centrum (růstová osa) - soubor dynamických a vzájemně propojených odvětví soustředěných okolo hnacího odvětví

- v regionech, kde jsou hnací odvětví lokalizována, budou díky předpokládaným intenzivním kontaktům firem hnacích odvětví s ostatními firmami z regionu lépe prosperovat i ostatní firmy

- podporou růstových center (os) jsou i vnitřní úspory (úspory z rozsahu, inovace organizace, výroby) a vnější úspory (společná infrastruktura, služby, trh práce) vedoucí k úspoře nákladů, tedy možnostem růstu do dalších odvětví

• hnací odvětví – ocelářství, chemie, automobilový průmysl

• realizace regionální politiky – lokalizace závodů do zaostávajících oblastí – s rozporuplnými důsledky – důvody

a) nerozlišení mezi přirozeným a umělým pólem růstu (pokus vytvořit silné centrum zvenčí umělým zásahem);

b)povrchní analýza regionálního rozvoje (tendence ke koncentraci/polarizaci)

předpoklad – růst může být iniciován tím, že bude vytvořeno nové centrum růstu a tím dojde automaticky k nastartování kumulativních mechanismů

c) aplikace teorie v rozdílných kontextech (řešení zaostávajících regionů; zmírnění suburbanizace; modifikace sídelní struktury) – široké uplatnění – nerealistická očekávání

Slabiny

• podcenění kritické velikosti nového centra růstu

• Nedostatečná analýza vazeb nově zakládaných závodů hnacího odvětví

• politický tlak na rovnoměrnější rozložení prostředků do prostoru (sázka na 1 centrum = risk)

• přecenění role dopravních nákladů (vzájemné blízkosti firem) – nestačí jen umístění dynamických odvětví, ale nutná změna celého sociálního, ekonomického, institucionálního prostředí regionu - bez nich se očekávaný multiplikační efekt nedostaví (respektive přesune se jinam)

• Rozpor mezi očekávaným polarizačním efektem nového centra a stabilitou sídelní struktury

• Realizace regionální politiky podle Perrouxovy teorie považováno za plýtvání (Lasuén 1969) – chybí mu klíčová role inovací pro regionální rozvoj (poznání jejich vzniku, šíření, schopnost jejich implementace) – podle něj cílem regionální politiky – pomoc pro šíření a implementaci inovací, podpora velkým firmám, rozvoj jejich kooperace; odmítá podporu malým firmám, nutná podpora terciérního a kvartérního sektoru (ne sekundárního)

3.Teorie kumulovaných příčin

(G. Myrdal, 1957)

• Odmítá neoklasickou tezi o automatické tendenci sociálního systému ke stabilizaci, změna nevyvolá reakci opačného směru, ale další změny, které ji navíc umocní

• Analýza socio-ekonomického vývoje na globální úrovni – a) existuje malá skupina bohatých států a mnohem větší počet extrémně chudých států; b) bohaté státy pokračují v růstu, chudé spíše stagnují (paradox – jde o developing economies – rozvíjející se ekonomiky); c) z globálního hlediska se rozdíly mezi bohatými a chudými v posledním období zvětšují)

• Stávající teorie růstu považuje Myrdal za nerealistické

• Odmítá stávající dělení věd, žádá rozlišování faktorů podle jejich relevance, navrhuje problémový, multidisciplinární přístup při řešení, analýze problémů