Světová ekonomika otevřené otázky

2. vliv obchodni bilance na devizovy kurzNabídku a poptávku po konkrétní měně ovlivňuje řada faktorů působících na změnu kurzu. Tím nejdůležitějším faktorem je vývoj zahraničního obchodu, neboli saldo. Roste-li např. export japonských výrobků a služeb do USA, dá se předpokládat, že poroste poptávka po japonské měně, která je potřebná pro importéry japonského zboží. Rozšíření exportu tedy povede k posílení kurzu jenu vůči dolaru (apreciace jenu). Platí to když dovoz v té samé oblasti či zemi neroste rychleji. Podobně působí i kapitálové investice v podobě nákupů akcií podniků v zahraničí.

3.Vliv nadnárodních korporací na mateřskou (hostitelskou) zemi

Mateřské zemi mohou nadnárodní společnosti vedle daňového úniku působit i další komplikace: -vývozem kapitálu do zahraničí snižují nabídku pracovních míst na domácím trhu -dovozem vlastní produkce zhoršují obchodní bilanci země

Tyto vlivy se projevují např. v USA. Nicméně nadnárodní společnosti mají ve SE jeden nezastupitelný význam a to ,že umožňují soustředění ohromných prostředků, které vyžaduje soudobý výzkum a vývoj. To umožňuje realizovat velké projekty a rozvoj špičkových odvětví. Na druhé straně pak jejich ohromná výrobní kapacita umožňuje rychlé masové rozšíření inovací v celém světě.

Rostoucí počet nadnárodních společností a jejich mateřských zemí ukazuje na jejich rostoucí význam ve SE. Tento jev je jedním z projevů rostoucí internacionalizace a globalizace výroby situace, kdy hlavní ekonomické procesy už není možno ovlivňovat z úrovně národních ekonomik, resp. Vládami jednotlivých zemí.

4.Pět znaků, dle kterých se člení země ve SE

Velké a malé země, bohaté a chudé (HDP, počet obyvatel)

Klasifikace UNCTAD, HVZ, CPE, RZ (vývozci ropy, NIZ, LDC, ostaní)

Změny v 90. letech XX. století – ZTE, emergingmarkets

Jiné klasifikace (MMF dle pásem HDP/ob v USD)

Klasifikace dle J.Sachse

Varianta O

1.mezinárodní měnové vztahy, měnová instituce a centrální banka

způsob placení je dán měnovou soustavou, ta především zahrnuje -> formu používaných peněz, způsob stanovení devizového kurzu, metody řízení devizových kurzů, formy a subjekty platebního styku a peněžních trhů 2 období: kovových měn a papírových peněz

V 19. století většina zemí přešla od placení zlatem a stříbrem na placení pouze zlatými penězi = období zlatého standardu Definitivní konec standardu zlaté mince způsobila 1. světová válka, k obnovení zlatého standardu došlo ve dvojí podobě -> zaveden standard zlatého slitku, který byl později nahrazen standardem zlaté devizy(viz výše) Přístup k měnám se uskutečňuje na mezinárodním peněžním trhu, na kterém dochází ke střetání nabídky a poptávky po dané měně. Obchoduje se zde s valutami (cizí hotovostní peníze) a devizami. Tento trh je představován bankami, které realizují devizové obchody a specializované devizové burzy Součástí devizového trhu jsou euroměnové trhy – trhy měn, se kterými se obchoduje mimo území, na kterém tyto měny představují národní měnu