Světová ekonomika otevřené otázky

4.Transfer pracovních sil - Při nedostatku pracovních příležitostí v národní ekonomice odchází pracovní síla do zahraničí, kde je poptávka po práci a vyšší cena práce. Dochází k transferu pracovních sil mezi zeměmi, který má podobu dobrovolné migrace za účelem dlouhodobého nebo trvalého pobytu v jiné zemi, Příčina tohoto transferu tkví v rozdílných cenách práce v jednotlivých zemích.Vedle ekonomických příčin existují i mimoekonomické příčiny, jenž spočívají v náhlých vojenských změnách, politických, náboženských,rasových, rodinných, ale i přírodních podmínek v mateřské zemi.Ekonomické příčiny jsou dány rozdílnou ekonomickou úrovní zemí a tím i rozdílnou cenou pracovní síly. Dochází k přesunu jak nekvalifikovaných pracovních sil (tzv. únik svalů), tak k přesunu kvalifikovaných sil i vysoce kvalifikovaných pracovníků (tzv. únik mozků – brain – drain), Důsledky mezinárodního pohybu pracovních sil se projevují: V mateřských zemích: .- migrace pracovní síly snižuje nezaměstnanost, dochází k přílivu devizových prostředků použitelných pro rozvoj domácí ekonomiky ALE odliv vysoce kvalifikovaných sil působí na výchozí (mateřskou) zemi velmi negativně, zpomaluje růst technické a kulturní úrovně země, V hostitelských zemích: - rostoucí nabídka pracovních sil v některých odvětví brzdí růst mezd, nebo zahraniční pracovníci nahrazují chybějící pracující v oblastech ekonomiky pro domácí pracovní síly neatraktivní, Zaměstnávání zahranič. dělníků může být zdrojem napětí na pracovním trhu, ale i problémů plynoucím z rozdílů kultur, jenž mohou vést až ke xenofobii a rasismu, což může ohrožovat politickou stabilitu hostitelské země, Problém migrace se stává aktuálním i pro ČR, v níž dochází jednak k rozsáhlému legálnímu zaměstnávání zahranič. dělníků (Slovenska, Polska a Ukrajiny), jednak k zaměstnávání těchto pracovníků načerno se všemi důsledky pro trh práce. Transfer vědeckotechnických poznatků, Má dvě základní příčiny: - první příčina tkví ve snaze zaostávajících zemí dotáhnout se na země hospodářsky vyspělejší s cílem zajistit si žádoucí rozvoj EKO a růst životní úrovně, druhá příčina tkví v různé velikosti vědeckotechnické základny hospodářsky vyspělých zemí, jenž je dána především velikostí ekonomiky, Nedostatek poznatků z tuzemské vědeckovýzkumné základny je třeba zajistit transferem z jiných zemí – dochází tak k mezinárodnímu pohybu vědeckotechnických poznatků.Přenos vědeckotechnických poznatků se uskutečňuje dvěma základními způsoby: Cestou komerční – prodejem výrobků obsahující zpředmětněný vědeckotechnický pokrok, prostřednictvím přímých zahraničních investic, prodejem patentů a licencí a prodejem konsultačních služeb.Cestou nekomerční – prostřednictvím šíření vědeckotechnických informací, výchovou pracovníků v zahraničí, mezinárodními vědeckými konferencemi apod.Cesta ilegální – spočívá v průmyslové špionáži krádežích poznatků či prostém kopírování vzorů a postupů (např. zmocnění tajemství výroby hedvábí a porcelánu), Hlavní formou mezinárodní směny vědeckotechnických poznatků je především prodej licencí, kdy majitel určitého poznatku povoluje za úplatu a další povinnosti jiné straně jeho užívání.Vědeckotechnické poznatky výrazně ovlivňují konkurenční schopnost jednotlivých zemí.Vzhledem k vysokým nákladům spojených s výzkumem a náročností na kvalifikaci pracovníků se země sdružují a vytváří společné výzkumné programy nebo společné výzkumné organizace (CERN, ESA, Euratom) – tak dochází k internacionalizaci vědy, jenž umožňuje, aby náklady na její rozvoj byly v jednotlivých zemích relativně nižší, přičemž získané vědeckotechnické poznatky mohou být použity vícekrát.