Světová ekonomika otevřené otázky

2.vliv růstu na devizový kurzVýznamný vliv na devizový kurz má i ekonomický růst, Vykazuje li země dlouhodobě vyšší tempa růstu, je přitažlivá pro zahraniční investory, roste zájem o domácí cenné papíry a tím i poptávka po domácí měně, což vede k posilování kurzu, Současně ale je růst ekonomiky spojen s rostoucím dovozem, který se projevuje oslabováním měny.

3.vliv nadnárodních společností na hostitelské země Hodnocení vlivu nadnárodních společností na SE je rozporné. Na hostitelské země působí pozitivně tím, že přinášejí pokrokové technologie, moderní organizaci a řízení(např. japonské podniky v Evropě).Na druhé straně působí negativně tím, že odčerpávají domácí finanční zdroje a v extrémních případech mohou ovládnout ekonomiku i politiku celé země (viz. Banánové republiky).

4.Rozvojová země je pojem obecně používaný k označování států, pro něž je typická nízká úroveň materiálního blahobytu. Neexistuje jediná celosvětově přijímaná definice stavu, kdy je stát "vyspělý" a úroveňekonomického rozvoje se také může velmi lišit v rámci skupiny skupiny rozvojových zemí. V minulosti byl kladen důraz především nahospodářský růst a míru industrializace země. Dnes patří k nejuznávanějším měřítkům Index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje jak ekonomické, tak sociální aspekty rozvoje. Za rozvojovou tak bývá obvykle označována země s nízkou životní úrovní obyvatelstva, nerozvinutým průmyslem a nízkým HDI. Většinou jsou do této kategorie zařazovány členské státy G77 a další státy na podobném stupni vývoje. Někdy se jim též zjednodušeně říká země Jihu či třetí svět.

Vyspělá země je taková země, která má vysoké HDP na hlavu, rozvinutou energetiku, strojírenský a chemický průmysl. Má nízký podíl těžby nerostných surovin. Převažuje zpracovatelský průmysl a je rozvíjena věda a technika. Zemědělství je druhořadé, avšak nezanedbatelné s moderní základnou. Mezi další charakteristiky ekonomicky vyspělých zemí patří:

• vysoká zaměstnanost ve službách

• nerovnoměrné rozmístění hospodářství

• orientace na vědu a výzkum

• rozvoj cestovního ruchu a dopravy

• vysoký hospodářský potenciál.

Mezi vyspělé země se obvykle neřadí země, jejichž bohatství je založeno pouze na těžbě a vývozu nějaké komodity, a přitom nejsou adekvátně rozvíjeny ostatní složky hospodářství, nebo státy, v nichž je bohatství velmi nerovnoměrně rozloženo. Mezi takové země patří státy Blízkého východu, jejichž bohatství je založeno jen na vývozu ropy. (např: Bahrajn,Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie)

Varianta N

1.kdo v CPE rozhoduje co, jak a čeho se bude.. ● -CPE-trznieko tohoto druhu maomezeni,nerozho kolik vyr.
-ceny nejsou stanoveny trhem ale st.organem,trh práce a kap.trh není
-zdroje jsou rozdeleny:centralniplan-alokace zdroju,rozdel.produktu
podmínky:upravenyvl.pomery,st.vlastnikemkap.statku,mezivl.ahospo.
jednotkami jsou mezičlánky
-vse je zvuleplanovace,rozhodujici je stat,potlacenisv.volby,cenyneplni f.Centrálně plánovanou ekonomiku lze charakterizovat jako tržní ekonomiku svého druhu, v níž je však působení trhu omezeno do té míry, že neplní svou alokační roli, nerozhoduje o tom, kolik čeho, zač a pro koho vyrobit. O tom rozhodují státní instituce. ● Ceny jsou nejsou stanoveny trhem, ale státním orgánem, který však nikdy nemůže mít všechny potřebné informace k správnému rozhodování. ● V zájmu zachování stabilní cenové hladiny rostou dotace k cenám výrobců na jedné straně a k neuspokojené poptávce na straně druhé. Současně vzniká sektor šedé ekonomiky (domácí výroba atd.)● Trh práce a trh kapitálový neexistuje. Bankovní sektor je redukován na „monobanku“, která automaticky úvěruje úkoly podniků dané státem, úrok nehraje pro investory žádnou roli. Peníze mají v EKO pouze evidenční roli.● Deformace trhu spolu s existencí pouze státní formy vlastnictví se projevuje deformovaným chování firem – obrácený minimax= firma se snaží maximalizovat vstupy, aby vyprodukovala plánem daný výstup a poněvadž úkoly budoucího roku se odvíjí od splnění úkolu uloženého na daný rok, snaží se opatřit si co nejvíce vstupů.● Zavádění nových výrobků se pro výrobce jeví jako nečekaná komplikace, která může přinést nejisté výsledky a proto se nová výroba omezuje na jednoduché adaptace již vyráběného sortimentu.● Rozhodující úlohu tedy mají orgány státu – plánovací komise, cenový úřad, odvětvová ministerstva.