Světová ekonomika otevřené otázky

Devizový kurz – výsledkem střetání nabídky a poptávky po dané měně na devizovém trhu, vývoj těchto kurzů najdeme v kurzovním lístku. Metody řízení kurzu: politika fixních kurzů, politika volného kurzu, politika řízeného kurzu Politika fixního kurzu – CB se snaží udržet rozdíly mezi paritou měn a devizovým kurzem na minimu a tedy podle odchylky kurzu od parity provádí průběžné nákupy nebo prodeje národní měny Politika floatingu – volného kurzu; CB neprovádí intervence ve prospěch národní měny, kurz kolísá podle nabídky a poptávky v závislosti na obchodní a finanční bilanci země. Pro exportéry to znamená, že se musí zajišťovat proti nepředvídaným výkyvům kurzu národní měny Politika řízeného floatingu – řízeného kurzu; CB stanovuje rozmezí, v němž se může reálný kurz pohybovat. V tom případě CB rovněž neprovádí žádné zásahy. Její regulační činnost nastoupí tehdy, pokud se kurz trvale pohybuje u jedné krajnosti

Mezinárodní měnové instituce:

• Banka pro mezinárodní platby – založena 1930 se sídlem v Basileji, v současné době má 3 fce: působí jako banka CB, organizuje důvěrná jednání o závažných otázkách mezinárodních měnových vztahů, podílí se na organizování rozsáhlých finančních úvěrů pro členské země –

• MMF – Mezinárodní měnový fond – 1944, podpora kurzové stability

• EMS – vytvořen 1979, v roce 1999 nahrazen ERM II, jehož členové udržují dohodnuté rozpětí kurzových odchylek své národní měny vůči euru

2. Transformace ekonomiky Číny

Transformace v Číně - gradualistická cesta

Nejlidnatější země světa, dle velikosti HDP je 4 největší ekonomika, ale podle HDP/obyvatele (6.292 USD v roce 2005) se řadí mezi rozvojové země. Je nejvýznamnějším světovým exportérem.

Ve 2.pol.19.století se nedokázala vyrovnat s děním ve světové ekonomice, jako se to podařilo Japonsku

Čína v 50. letech sledovala koncepci SSSR, ale po roztržce s ní, kdy SSSR stáhla své odborníky z průmyslu i armády a zastavila technickou pomoc, nastoupila Čína politiku velkého skoku. Nahradila družstva centralizovanými a soběstačnými komunami a to v zemědělství a průmyslu - katastofálnídůsled-ky - dezorganizace čínského hospodářství a pokles růstu.

Po smrti MaoCe-tunga (1976) byla vyhlášená reforma hospodářství v podobě programu modernizací, která nastartovala ekonomický růst a otevřela ekonomiku.

Reformy byly zahájeny v zemědělství - zrušení komun, podpora soukromého zemědělství. Rolníkům byl dán prostor pro samostatnou činnost a právo na větší příjmy z hospodaření. Tím došlo:

•zemědělská produkce rostla bez kapitálové pomoci zvenčí

•vytvořily se podmínky pro akumulaci, která umožnila financování navazujících průmyslo-vých aktivit na venkově, což zabrzdilo migraci obyvatel do měst

•městské obyvatelstvo získalo dostatek potravin, což bylo také ovlivněno zavedením regula-ce a kontroly porodů