Světová ekonomika otevřené otázky

Principy fungování CPE

• státní vlastnictví

• centrální rozdělování zdrojů plánem

• centrálně stanovované ceny a kurzy

• monobanka

• státní monopol na ZO

• direktivní řízení v rámci hierarchie

• zainteresovanost podniků na ukazatelích plánu

• měkké rozpočtové omezení

● Reakcí na problémy ekonomického růstu bylo reforemní hnutí. Hlavními rysy reforem byly:

• změna úlohy a postavení centrálního plánování

• aktivizace hospodářských organizací

• rozšiřování pravomocí hospodářských organizací

• objektivizace cen

● Reforemní hnutí však neuspěla a v mnoha případech prohloubila ekonomické problémy.

Příčiny selhání reforem: - postupné kroky reforem

• odpor stranické a hospodářské byrokracie

• jen reforma na trhu se statky

• problém vlastnictví

• NEP (mixed ekonomy)

● Je tedy jasné, že reforma (úprava) systému není možná, že je nutná transformace (přeměna) systému. Za základ zavedení tržní EKO se považují následující kroky:

• zrovnoprávnění vlastnických forem

• cenová reforma

• liberalizace zahraničního obchodu

• reforma měnových kursů

• vytvoření finančního a kapitálového trhu

Problémy transformace CPE:

• podcenění role institucí (právo)

• problémy privatizace

• nedostatek kapitálu

• úroveň managementu

• dluhy v oblasti infrastruktury

• nepřiměřená očekávání

2.Kondratěvovy cykly alespoň dva

Zakladatel N. D. Kondratějev - Kondratějevův dlouhodobý hospodářský cyklus (trvá cca 60 let) představuje tzv. nosný cyklus, který je vyplňován a modulován cykly nižšího řádu. Skládá se z pěti cyklů. První vlna (1780-1842) začala díky průmyslové revoluci. Parní stroj expandoval a v souvislosti s tím také stroje jím poháněné. Druhá vlna (1842-1898) – zde zase veřejné železnice a ocelářský průmysl expandoval. Třetí vlna (1898–1950) – v této době proběhly obě světové války a také hospodářská krize. Rozvíjela se elektroenergetika, elektrotechnika, automobily a letadla. Čtvrtá vlna (1950-1997) tady se rozvíjí polovodičové a mikročipové techniky a počítače a další technologie. Pátá vlna vrcholí koncem 90. let 20. století. Za tahoun se považuje USA, rozvíjí se nanotechnologie, technologie a další.

3.ratingZahranič. investoři zkoumají úroveň podmínek pro investování a míru rizik v jednotl. Zemích. Hovoří se o bonitě jednotl. Zemí, což je schopnost zemí dostát svým závazkům, Hodnocení bonity zemi – rating – a jeho zveřejňování ovlivňuje chování zahranič. Investorů, Informace o bonitě země představuje významné hodnocení dané země z pohledu okolního světa, Zahraniční investoři mohou velmi rychle ztratit důvěru v ekonomický rozvoj země a přesunout sovu pozornost jinam, což může vést až ke kolapsu ekonomiky, Hodnocení zemí provádí specializované ratingové firmy (napřMoody s a Sntadart and Poor s), ČR postoupila v hodnocení do tzv. investičního stupně, což bylo pozitivním signálem pro zahraniční investory.