Světová ekonomika otevřené otázky

3. Co je to komparativní výhoda v obchodě?

Komparativní výhoda

Ekonomická teorie o komparativní výhodě vysvětluje výhodnost mezinárodního obchodu za určitých podmínek i v situaci, kdy jedna země je schopná vyrábět všechny druhy zboží s nižšími náklady než země druhá. Princip komparativních výhod se neváže pouze k mezinárodnímu obchodu, popisuje obecně situace, kdy je jeden ze subjektů ekonomického vztahu v některé činnosti produktivnější než všichni ostatní.

Myšlenku komparativní výhody poprvé popsal Robert Torrens ve stati Essay on theExternalCornTrade (1815), ale o obecné rozšíření a rozpracování se postaral David Ricardo v knize Principy politické ekonomie a zdanění(1817, ThePrinciplesofPoliticalEconomy and Taxation). Nahrazuje koncept absolutní výhody, kterým se zabývalAdam Smith.

Pokud subjekt (firma nebo země) může určitý druh zboží vyrábět s nižšími náklady než jiné subjekty, má vůči ostatním absolutní výhodu. Dokáže vyrobit více zboží ze stejného množství výrobních zdrojů, proto je pro něj výhodnější specializovat se na tento druh zboží a přebytky vyměnit za ty druhy zboží, u kterých má absolutní výhodu někdo jiný, než produkovat všechny tyto výrobky sám. Teorie komparativní výhody také dokazuje, že směna může být prospěšná i v případě, kdy subjekt má absolutní výhodu u veškerého zboží.

Komparativní výhoda při výrobě určitého zboží znamená, že subjekt při výrobě tohoto zboží musí obětovat méně jiného zboží než druhý subjekt. V roce 1930 Gottfried Haberler ukázal, že Ricardovu teorii lze také vysvětlit pomocí neoklasického pojmu náklady ušlé (obětované) příležitosti.

4.Hecksher-Ohlinův teorém

Závěr teorie vybavenosti výrobními faktory, který říká, že země se bude specializovat na výrobu a vývoz takového statku, který je relativně náročný na ten výrobní faktor, jimž je daná ekonomika relativně lépe vybavena a dovoz bude zaměřen na ty statky, jejichž výroba je náročná na nedostatková faktorOhlin předpokládal, že každá země má: -tytéž technologické možnosti výroby daných statků,-výnosy z rozsahu jsou konstantní,-existují stejné záliby, dokonale konkurenční trh a dokonalá mobilita faktorů,-dopravní náklady nebral v úvahu● Jeho model byl postaven na existenci dvou zemí, dvou statků dvou faktorů.

Varianta L

1.charakterizujtevyvoj ekonomiky CR ,postavenie v SE a vnutornevstahy 1918-1938,1948-1989,1990-2004. ČSR,která vznikla z rozpadu R-U se rozlohou a i počtem obyvatel řadila k malým evropským zemím.Ale byli jsme stát s vysokým stupněm ekonomického rozvoje.V zemědělství a průmyslu jsme měli dobré výsledky.Podle podílu průmyslu na celkové zaměstnanosti jsme byli v Evropě na čtvrtém místě. Také jsme byli hodně závislí na dovozu průmyslových surovin ze zahraničí,ale také zemědělských výrobků, strojů či zařízení, ovšem také jsme hodně ze zemědělství a průmyslu vyváželi.Zahraniční obchod byl pro ČSR významný.Řadily jsme se mezi evropské státy,které se na světovém obchodě podílely z velké částí.Před hospodářskou krizi jsme vykazovali vysokou míru zapojení do mezinárodní dělby práce(=tento ukazatel se měří jako podíl vývozu a dovozu na HDP).Pokles ZO byl pro nás proto hluboký,ptž jsme měli vysoký podíl na zapojení do mezinárodní dělby práce.ČSR měla velký podíl na exportu hotových výrobků do zahraničí,ovšem problém zde byl v tom,že tyto výrobky byly levné, ptž nebyly příliš technicky náročné.Z hlediska investiční stránky v prvních poválečných letech ČSR neměla dobré výsledky.Investice představují zájklad pro obnovu, modernizaci a rozvoj ekonomiky. Československá ekonomika byla silně závislá na exportu. Ztráta velkého trhu v Rakousku a pozdější ztráta trhů na Balkáně nutila hledat odbyt na celém světě. Jestliže ještě v roce 1924 činil podíl Německa a sousedních nástupnických států na čs. zahraničním obchodě 64%, pak v roce 1937 klesl na 29%. Vzrostl význam vzdálených trhů zejména v Jižní Americe a na Středním Východě. Obchod se SSSR činil 1% obratu. Vývoj komoditní struktury zahraničního obchodu byl patrný, je zřejmý strukturální posun ekonomiky ve prospěch produkce hotových výrobků a pokles významu zemědělství v zahraničním obchodě. Komoditní struktura charakterizuje Československo jako vyspělou zemi. Celková ekonomická úroveň předválečného Československa. V roce 1929 vytvářela. ČSR 3,4% evropského čistého národního produktu (NP) a v roce 1937 již jen 2,63% evropského NP (česká ekonomika se jen těžce vzpamatovávala z celosvětové krize). V roce 1937 ČSR dosáhla jen 91% NP roku 1929.V roce 1929 činil NP na obyvatele 231 USD a v roce 1937 jen 209 USD, což představovalo v roce 1929 cca 75% evropského průměru, a v roce 1937 jen 60%.V roce 1929 zaujímala ČSR 11. místo v Evropě,ČSR předstihla Rakousko, avšak v roce 1937 ČSR klesla na 13. místo v Evropě .