Světová ekonomika otevřené otázky

Kjótský protokol k rámcové smlouvě OSN - omezování skleníkových plynů

využití kosmického prostoru – problém lidského postavení, důsledky vědecko-technického pokroku na člověka

Varianta J

1.Mezinárodní měnové vztahy a instituce

• způsob placení je dán měnovou soustavou, ta především zahrnuje -> formu používaných peněz, způsob stanovení devizového kurzu, metody řízení devizových kurzů, formy a subjekty platebního styku a peněžních trhů

• 2 období: kovových měn a papírových peněz

• V 19. století většina zemí přešla od placení zlatem a stříbrem na placení pouze zlatými penězi = období zlatého standardu

• Definitivní konec standardu zlaté mince způsobila 1. světová válka, k obnovení zlatého standardu došlo ve dvojí podobě -> zaveden standard zlatého slitku, který byl později nahrazen standardem zlaté devizy(viz výše)

• Přístup k měnám se uskutečňuje na mezinárodním peněžním trhu, na kterém dochází ke střetání nabídky a poptávky po dané měně. Obchoduje se zde s valutami (cizí hotovostní peníze) a devizami. Tento trh je představován bankami, které realizují devizové obchody a specializované devizové burzy

• Součástí devizového trhu jsou euroměnové trhy – trhy měn, se kterými se obchoduje mimo území, na kterém tyto měny představují národní měnu

• Devizový kurz – výsledkem střetání nabídky a poptávky po dané měně na devizovém trhu, vývoj těchto kurzů najdeme v kurzovním lístku. Metody řízení kurzu: politika fixních kurzů, politika volného kurzu, politika řízeného kurzu

• Politika fixního kurzu – CB se snaží udržet rozdíly mezi paritou měn a devizovým kurzem na minimu a tedy podle odchylky kurzu od parity1 provádí průběžné nákupy nebo prodeje národní měny

• Politika floatingu – volného kurzu; CB neprovádí intervence ve prospěch národní měny, kurz kolísá podle nabídky a poptávky v závislosti na obchodní a finanční bilanci země. Pro exportéry to znamená, že se musí zajišťovat proti nepředvídaným výkyvům kurzu národní měny

• Politika řízeného floatingu – řízeného kurzu; CB stanovuje rozmezí, v němž se může reálný kurz pohybovat. V tom případě CB rovněž neprovádí žádné zásahy. Její regulační činnost nastoupí tehdy, pokud se kurz trvale pohybuje u jedné krajnosti

• Mezinárodní měnové instituce:

  • Banka pro mezinárodní platby – založena 1930 se sídlem v Basileji, v současné době má 3 fce: působí jako banka CB, organizuje důvěrná jednání o závažných otázkách mezinárodních měnových vztahů, podílí se na organizování rozsáhlých finančních úvěrů pro členské země

  • MMF – viz výše

  • EMS – vytvořen 1979, v roce 1999 nahrazen ERM II, jehož členové udržují dohodnuté rozpětí kurzových odchylek své národní měny vůči euru

2.Postavení USA ve světové ekonomice

• Počet obyvatel při dané ekonomické úrovni představuje vnitřní trh mimořádné kupní síly, který je současně největším světovým trhem, který určuje ceny řady produktů

• Pro USA je dále typický značný stupeň palivové a surovinové soběstačnosti, což je základ pro stabilní postavení ve SE. Vedle toho USA představuje technologickou i vojenskou mocnost nejvyššího řádu.

• Zahraniční obchod je převážně zaměřen na partnery v rámci NAFTA a EU s Japonskem

• USA trpí ekonomickými problémy s pasivem salda běžného účtu platební bilance, což se projevilo ve složitých procesech vnějšího financování federálního rozpočtu. Vedle vnějšího dluhu představuje také velkou zátěž vnitřní dluh, který představuje asi 60% vyprodukovaného HDP

• Po 2.světové válce získalo USA hegemonní postavení, které v 50.letech 20.století taky upevnilo, ale od 60.let 20. století postupně svou moc ztrácelo, což se projevilo zejména pádem dolarového standardu. Projevilo se to především v oblasti mezinárodních financí, kdy roli největšího světového věřitele převzalo Japonsko a japonské společnosti převážně vytlačily ty americké z jejich pozic

• Nepříznivě se projevil značný důraz na vojenskou stránku vědeckotechnického pokroku, který odčerpal značné prostředky a kapacity z civilního sektoru. Tato značná váha zbrojení se projevila mimořádným zvýšením vnitřního zadlužení.

• Negativní roli hrálo působení transnacionálních společností sídlících v USA, jejichž činnost snížila celkové zdroje pro investice v USA i zdroje státního rozpočtu ( daňové úniky ).

• Deficit státního rozpočtu byl financován zahraničním kapitálem a to tak, že byla prováděna politika vysoké úrokové míry, což zvýšilo atraktivnost amerických CP a přivedlo potřebný kapitál pro financování deficitu -> upevnění kurzu dolaru -> zdražení exportu a zlevnění dovozu -> prohloubení problémů obchodní bilance

• Strategie USA ve vnějších vztazích:

  • Snaha po ochraně domácího trhu uplatňováním kvantitativních restrikcí a „dobrovolného“ omezování vývozu do USA

  • Rostoucím zájmem o mezinárodní hospodářsko-politickou koordinaci nejvyspělejších zemí. Výrazem této snahy jsou pravidelná setkání zemí G72, která se konají již od roku 1975 a jako G8, které zahrnuje od r.2000 i Rusko

  • Orientace na regionální řešení ekonomických problémů jejíž snahou je vytváření zón volného obchodu se svými sousedy