Makroekonomie zápisky z přednášek

• Chování ekonomických subjektů a náklady držby peněz – hotovost + běžný účet jsou velmi likvidní, ale nenesou vysoký úrok a vznikají tak náklady obětované příležitosti v podobě ušlého zisku

• Důležitý je proto vývoj úrokové míry jakožto zásadního faktoru změny poptávaného množství

• U spekulační části poptávky hraje roli očekávání změn úrokové míry (při nízké roste)

NABÍDKA PENĚZ

Rovnováha na trhu peněz

Účetní bilance zlatníka (předchůdce banky)

Shrnutí historického vývoje bank

• Čím nižší jsou rezervy, tím více je poskytnutých úvěrů a tím více je peněz v oběhu

• Nejdříve platili obchodníci zlatníkům poplatky za uschování peněz, časem se ale ukázalo, že je to velmi výnosný byznys=>přestali je vybírat a začali lákat vkladatele tím, že jim dokonce nabídli odměnu za poskytnutí vkladu

• Samozřejmě, poplatek za poskytnutí úvěru je vyšší než za poskytnutí vkladu

Jak banky tvoří peníze – peněžní multiplikátor (PMR)

• Proces, v němž se z jedné koruny vytvoří několik dodatečných korun

• Budeme aplikovat technologii tohoto procesu

• Centrální banka stanovila PMR ve výši 2,0 %

• Peněžní multiplikátor udává maximální objem depozitních peněz, které mohou být vytvořeny jednou korunou přebytečných rezerv obchodní banky při dané míře PMR

• Jak banky tvoří peníze – peněžní multiplikátor

1. Je-li sazba PMR 2 % a vklad u banky 10 000 Kč (1. generace):

1. popište proces tvorby bankovních depozit pro 4 generace bank,

2. kolik depozitních peněz vnikne působením multiplikačního efektu,

3. jaký přírůstek nabídky peněz vyvolá původní vklad,

4. kolik činí vklad u banky tzv. „4. generace“?

Peněžní řetězec

Měnová a peněžní báze

• Měnová báze= oběživo + bankovní rezervy

• Peněžní zásoba= oběživo + vklady

• Na měnové bázi na základě multiplikačního efektu tvorby vkladů vzniká tzv. peněžní zásoba

• Peněžní multiplikátor udává, jak velký přírůstek peněžní zásoby bude vyvolán určitým přírůstkem měnové báze

• Peněžní multiplikátor bude tím větší, čím menší je míra bankovních rezerv a čím menší podíl peněz drží lidé jako oběživo

Peněžní agregáty

• V současné době je velká rozmanitost

• Hotovostní (mince a bankovky) a bezhotovostní peníze (vklady na účtech)

• Zásadní otázka: kolik peněz má v ekonomice působit?

• Rozlišujeme několik peněžních agregátů, které se od sebe odlišují stupněm likvidity (připravenost finančních aktiv k platbám)

• M1 = nejlikvidnější aktiva, tj. hotovostní oběživo (bankovky a mince v oběhu) a netermínované vklady v domácí měně, tj. vklady na běžných účtech (skrze platební karty s nimi hradíme běžné nákupy)

• M2 = peníze v širším slova smyslu, M1+ termínované vklady (možnost jejich použití je omezená např. výpovědní lhůtou do 3 měsíců či splatností do 2 let)

• M3 = M2+ obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí (akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a papíry peněžního trhu, a repo operace.)