Mikroekonomie výpisky

Mikroekonomie 3 - Chování spotřebitele a formování poptávky

Užitečnost a její měření. Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitečnosti. Tržní poptávka. Elasticity poptávky.

Užitečnost a její měření

Racionálně jednající spotřebitel sleduje dvě veličiny:
1) uspokojení potřeb které statek přinese
2) náklady na statek.

Náklady na jednotlivá zboží jsou stanoveny cenami. K pojmu uspokojení potřeb se v ekonomie používá pojem užitek.

Užitek
subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.
Celkový užitek (total utility - TU)
vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Potřeby jsou individuální, vždy se vztahuje na někoho konkrétního. Užitek je též závislý na množství a kvalitě statků.
Mezní užitek (marginal utility - MU)
vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku.

Mezní užitek je závislý
1) na významu a intenzitě potřeby (jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek)
2) na disponibilním množství (čím je zboží vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí)

Zákon klesajícího mezního užitku
s růstem objemu spotřebovávaného zboží klesá mezní užitek. Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam. Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji.

Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky

Poptávka spotřebitele při přímé měřitelnosti užitku

Rovnováha spotřebitele
optimální množství spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně (MU=P). Optimální kombinace je taková, při níž spotřebitel v rámci svého rozpočtového zboží nahradí ztrátu jednoho zboží větším množstvím jiného. Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků všech spotřebovávaných zboží ve vztahu k jejich cenám.

Zákon rovnosti mezního užitku

Spotřebitel tedy porovnává, jaký užitek mu přinesou peněžní prostředky vynaložené na nákup jednotlivých statků. Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků.

Stoupne-li cena, spotřebitel sníží objem nakupovaného zboží, klesne-li cena, spotřebitel zvýší objem nakupovaného zboží. Křivka mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách) je tedy stejná s křivkou poptávky.

Poptávka spotřebitele - indiferenční analýza

Když užitek není přímo měřitelný využíváme k odvození poptávkové křivky indiferenční analýzu. Při které vycházíme z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků. Spotřebitel je tedy schopen říct, která kombinace má pro něj větší užitek, ale ne o kolik je tento užitek vyšší. Sestavuje svoji preferenční stupnici.