Mikroekonomie výpisky

1) Cenová konkurence
spočívá ve zdánlivě nesmyslném dobrovolném snižování ceny zboží ze strany výrobců. Výrobci zlevňují, aniž by je k tomu nutil přebytek nabídky. Dělají to se snahou ovládnout trh s cílem zničit konkurenty.
2) Necenová konkurence
zde jsou různé metody (kvalita, reklama, obalová technika, poskytování slev, apod.)
V praxi dochází ke kombinaci cenová a necenové konkurence.

Z hlediska podmínek, jaké mají výrobci na trhu, se rozlišuje
1) Dokonalá konkurence
je abstrakcí ekonomické teorie (v praxi téměř neexistuje). Základním předpokladem jsou naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky. Dále mnoho výrobců vyrábí zcela homogenní produkci (stejnou). Jedinou formou konkurence je zde minimalizace zbytečných nákladů ve výrobě. Dokonalá konkurence tedy bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor. Na dokonale konkurenčním trhu jsou náklady na výrobu minimální. (Tomuto ideálu se přibližuje např. produkce pšenice.)
2) Nedokonalá konkurence
2a) Monopolní konkurence
jde o trh jednoho výrobku s mnoha výrobci (velká skupina), s volným vstupem na trh, produkt je ovšem diferencovaný. Mizí anonymita výrobců a ceny různých typů se mohou lišit (zubní pasty). Prosazují se cenové i necenové konkurence, jde o boj o zákazníka.
2b) Oligopol
na trhu jen několik výrobců se značnou ekonomickou silou, brání vstupu dalších výrobců na trh. Ceny jsou vyšší, nutí spotřebitele kupovat za vyšší ceny, mají možnost omezovat nabídku. Konkurence mezi výrobci je hlavně necenová (automobilky).
2c) Monopol
jediný výrobce určitého výrobku, s absolutní mocí nad spotřebitelem. Růst cen je limitován koupěschopností spotřebitelů. Likvidace konkurence na straně nabídky a ochromení působení tržního mechanismu. Nutná regulace státem.

Význam a funkce trhu

Trh hledá odpovědi na otázky co?, jak?, pro koho?
Co?
určuje konkurence na straně poptávky. Spotřebitelé mají k dispozici peněžní hlasy. Tím, co koupí a co nekoupí, rozhodují o tom, co se vyrábět bude a co ne.
Jak?
určuje konkurence na straně nabídky. Soutěž mezi výrobci rozhoduje o tom, za kolik se bude vyrábět, v jaké kvalitě a na jaké úrovni.
Pro koho?
určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů (mzdy, renty, úroky).

Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje.

Nedokonalosti tržního mechanismu se snaží regulovat stát svými zásahy. V tomto se ekonomické teorie různí:
Sociálně tržní ekonomika zastává názor, že tyto zásahy jsou nutné.
Čistě tržní ekonomika považuje státní zásahy za destabilizující a připouští jen minimální zásahy.

Formy ekonomické organizace

Ekonomické systémy:
1) Zvykový systém
vychází z historie, zvyků a tradic. Některé otázky neřeší racionalitou, ale pouze podle zvyku a tradice.
2) Příkazová ekonomika
ekonomika, kde vláda plně rozhoduje o výrobě a rozdělování. Může být diktátorská, nebo i demokratická. Základ tvoří to, že předepisuje, co se bude spotřebovávat a vyrábět.
3) Tržní ekonomika
zde o základních otázkách ekonomického života rozhoduje systém cen, trhů, zisků a ztrát. Firmy vyrábějí statky, které poskytují nejvyšší zisky (Co?), technikami s nejnižšími náklady (Jak?) a spotřeba vychází z rozhodnutí, jak utratit mzdy a důchody vytvořené prací a majetkem (Pro koho?)
4) Smíšená ekonomika
obsahuje prvky trhu, příkazů i zvyků. Je určitým kompromisem přístupu k ekonomice.