Finance velké otázky na test
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Peníze a vymezení peněžní zásoby
Funkce peněz - peníze plní v ekonomice tři základní funkce:
prostředek směny – plní funkci oběživa, napomáhají směně různých produktů, výrobky sféru oběhu opouštějí, peníze v oběhu zůstávají. Tato fce je spojena s existencí zbožní výroby.
účetní (zúčtovací) jednotka – jde o technickou vlastnost peněz, stanovení jednotky míry (váhy), ve které jsou vyjadřovány ceny všech ostatních produktů
uchovatel hodnoty – peníze jsou uloženy k zajištění pozdější spotřeby. Pokud jsou peníze uchovávány doma, nepřinášejí úrok a v případě inflace se jejich kupní síla snižuje. V tržních ekonomikách existuje řada možností, jak zabránit jejich znehodnocení nebo jak je zhodnotit. Uchovatelem hodnoty mohou být také nemovitosti, cenné papíry, drahé kovy,...držitelé bohatství se obvykle snaží své majetkové portfolio diverzifikovat.
Likvidita peněz – pro své držitele jsou peníze aktivem, které má velice specifickou vlastnost - jsou ze všech aktiv nejlikvidnější. Likviditou rozumíme snadnost a rychlost, s jakou je možno převést aktivum z jedné formy do jiné a použít jej jako platební prostředek či k úhradě dluhů. . Za peníze lze považovat jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za produkty nebo při úhradě dluhu.
Formy peněz
v období vzniku a prvotního rozvoje směny byly používány zbožové peníze (např. dobytek, plátno, perly,…) Toto zboží mělo samo o sobě hodnotu. Postupně byly nahrazeny
drahými kovy (zpočátku stříbro, později pouze zlato). Používání zlata je spojeno se zásahy státu a používáním mincí. Další vývoj ukázal, že ke zprostředkování oběhu zboží není potřeba fyzická přítomnost zlata, a proto bylo zlato nahrazeno:
neplnohodnotnými státovkami s nuceným oběhem. Ovšem od používání plnohodnotných k používání neplnohodnotných peněz prodělal pěněžní systém dlouhý vývod. Nejprve bylo nahrazováno zlato papírovými penězi, krytými zlatem a za zlato směnitelnými (zlatý standard). Bankovky původně vydávaly velké banky – netermínované směnky velkých bank, splatné doručiteli kdykoliv na jeho požádání. Jejich krytí zlatem bylo omezováno. Bankovky byly z oběhu vytlačovány státovkami - papírovými neplnohodnotnými penězi, nekrytými zlatem ani směnkami, jejichž kupní síla je garantována státem a jejichž oběh je vynucený státem. Neplnohodnotnými penězi s nuceným oběhem rozumíme peníze, které jsou za ně prohlášeny vládou. Nemají svoji vlastní hodnotu, ale uchovávají si význam jako prostředek směny a účetní jednotka. Stát garantuje jejich kupní sílu. V současné době jsou zákonným platebním prostředkem.
Peněžní zásoba = množství peněz v oběhu. Jelikož peníze často mění svou podobu, je těžké vymezit peněžní zásobu. Součástí peněžní zásoby je pouze ta část hotovosti, která je v držbě nebankovních institucí. Bankovky a mince, vydané CB, ale uschovávané v trezorech CB nebo bank komerčních, včetně PMR, součástí peněžní zásoby nejsou. Jsou součástí měnové báze. Jako prostředek směny vystupují v současné době jak hotové peníze, tak depozita. Pro vymezení peněžní zásoby se používají tzv. měnové agregáty, lišící se stupněm likvidity:
M1 (nejlikvidnější aktiva) = oběživo (bankovky a mince emitované CB, které jsou v držbě nebankovních institucí) + depozita na požádání (vklady u komerčních bank). Depozita na požádání tvoří rozhodující část M1. Do depozit na požádání nejsou zahrnuty vklady státu u CB ani mezibankovní depozita.